Doba čtení:4 m, 10 s
Již v dubnu 2018 dostal europarlament bezpečnostní studii na téma (nejen) Rusko, plyn a EU. Politici si z ní vybrali jen to, co se jim hodilo. A to se ještě ukázalo z větší části jako omyl.
Diverzifikujte své plynové zdroje. Stavějte terminály na LNG. Plynovod Nord stream 2 je nežádoucí. To jsou tři z doporučení, jež obsahovala studie, kterou si nechal vypracovat Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu. Studie se jmenuje „Energie jako nástroj zahraniční politiky autoritářských států, zejména Ruska“ (zde) a v podstatě spadla pod stůl. Jediné, co si z ní politici vzali, byla víra v to, že stejně jako je EU závislé na Rusku, tak je Rusko závislé na EU a proto nebude své nároky zvyšovat. Jak se ukázalo 24. února, nebyla to pravda. Na rozdíl od doporučení diverzifikovat zdroje, včetně výstavby terminálů na příjem LNG.
Vrátí se největší britský plynový zásobník do hry?
Za čtyři roky uplynulé od vzniku studie se stalo jediné: závislost států v EU na dovozu plynu z Ruska se ještě zvýšila. A zdá se, že neklesala ani v případě ropy či uhlí. V kontextu současné situace, už nelze odbýt ignorování studie mávnutím ruky. Neboť jde jednání zcela jasně trestuhodné. Neobstojí ani případný argument současné eurokomise, že jí vymyšlený Zelený úděl (Green deal) má za cíl právě ukončení závislosti na dovozech z Ruska. Že tuto skutečnost – z bezpečnostních důvodů – maskovala za „klimatický boj“. Možná by se tomu dalo uvěřit, kdyby současně nerostla evropská závislost na Rusku. Možná by se tomu dalo uvěřit, kdy nebylo čím dál zřejmější, že nápady, kterými se EK ohání, jsou zcela nerealistické, mimo jiné proto, že sázejí na technologie, jež ještě nejsou vyvinuté. Což v konečném důsledku nemůže skončit jinak, než drastickým oslabením států EU. Z čehož bude v konečném součtu opět těžit Rusko. (A Čína a také USA.) Současná aktivita EK je tak v součtu pro státy EU nebezpečná (např. zde a zde).
Nabízí se hned několik otázek, které by měli čeští europoslanci položit členům Evropské komise. Jsou jednoduché: Věděli jste o této studii? Proč jste její závěry nebrali v úvahu a nepodpořili například stavbu terminálů na LNG? (Byť jako přechodného zdroje, jako jste za něj uznali zemní plyn z Ruska?) Pokud jste o studii nevěděli, jak je to možné, kdo za to nese odpovědnost?
Zachrání Evropu izraelský plyn?
V situaci, kdy nikdo neví, jak dopadne válka na Ukrajině a kam až sahají skutečné záměry ruského agresora, jsou tyto otázky zcela zásadní. Odpovědi na ně by ukázaly, jak opravdu špičky EU vnímají otázky bezpečnosti. Mohly by také ukázat, kam až sahají nitky, za které tahá Kreml (a čert ví kdo další). Vzhledem k tomu, že ruský vůdce se v minulosti nijak netajil tím, že by se měl obnovit Sovětský svaz a jeho sféra vlivu s nárazníkovým pásmem vazalských států, není možné mít v čele Evropské komise lidi, kteří podceňují, nebo vůbec nechápou otázky mezinárodní bezpečnosti. S tím by mohla souhlasit i progresivní evropská levice, která ovládá komisi i europarlament. Protože tohle je skutečně v životním zájmu Evropanů. Ne nedomyšlený konec spalovacích motorů v roce 2035.
Dokáže někdo tyhle otázky v Bruselu položit? A vymoci si na ně odpověď?
Co také studie konstatovala a doporučovala:
– Pokračovat v investicích do energetické bezpečnosti a rozvíjet odolnost EU vůči otřesům v dodávkách. Nejlepším řešením EU je odpovědí na geopolitickou výzvu, kterou představují autoritářské státy je liberalizovaný a integrovaný trh s energií.
– Nord Stream 2 je nežádoucí.
– Podporovat rozvoj celosvětového obchodu s LNG. Větší likvidita pomůže rozvoji mezinárodního spotového trhu s LNG, což by mohlo snížit význam dlouhodobých kontraktů na plyn. Více likvidity by také mohlo snížit ceny LNG, čímž by se zvýšila jeho konkurenceschopnost vůči plynu dodávanému přímo plynovody.
– Podpořte strategii EU pro LNG a skladování plynu, neboť přispěje k ukončení nadměrné závislosti na jednotlivých externích dodavatelích plynu. Zejména vnitroevropská dostupnost skladování plynu je jedním z hlavních cílů klíčových nástrojů k uplatňování zásady energetické solidarity při nedostatku plynu a při výpadku dodávek.
– Zintenzivnit energetickou diplomacii EU s novými dodavateli energie. Nejdůležitější světoví dodavatelé LNG jsou země, s nimiž diplomacie EU nutně nediskutovala prioritně o energetice, včetně Austrálie, Argentiny, Kataru nebo Indonésie.
– Podpora rozvoje transkaspického plynovodu. Přímé spojení s Turkmenistánem by zlepšilo energetickou bezpečnost Evropy a snížilo přílišnou závislost Turkmenistánu na Číně.
– Podporovat, a to i finančně, výstavbu nových projektů v oblasti zkapalněného zemního plynu (např. severojižního koridoru) a definovat je jako projekty společného zájmu. Stejně tak by EU měla podporovat nové příležitosti v oblasti LNG z USA.
– Vítat dodávky LNG z USA, ale nevybírat si dodavatele.
– Podporovat využívání nových objevů plynu ve východním Středomoří. Tento region by mohl stát živým centrem pro přepravu plynu do Evropy.
– Podporovat projekty reverzního toku plynu, zejména v zemích střední a východní Evropy. Posílit hospodářskou spolupráci s Norskem, aby byl jeho rozsáhlý potenciál ropy a zemního plynu plně k dispozici na evropském trhu.