Na uchovávání elektřiny na delší časové úseky jsou baterie velmi drahé, na to je třeba najít jiné řešení. Neměli bychom proto uspěchat uzavírání konvenčních zdrojů výroby elektřiny, uvedl v rozhovoru pro MF DNES expert na skladování energie Bo Normark.
„S výraznějším zapojením obnovitelných zdrojů budou provozovatelé sítí stát před tím, jak udržet stabilitu sítě, frekvenci, a k tomu jsou baterie dobré. Mohou pomoci k „vyhlazování“ špiček. Ale pozor, mluvíme o minutách, maximálně hodinách. Pokud bychom chtěli uchovat energii na celý den, jsou baterie velmi drahé, na to je třeba najít jiné řešení. Neměli bychom proto uspěchat uzavírání konvenčních zdrojů výroby elektřiny. A měli bychom mít připravena protiopatření, než je zavřeme. Teď se spíše volí opačný přístup,“ upozornil Normark, který je ředitelem pro průmyslovou strategii v Evropském inovačním a technologickém institutu InnoEnergy.
Čtěte také:
Drahé energie nutí lidi kupovat kamna
Přinesly volby energetické prozření?
Největším odběratelem baterií bude podle Normarka doprava. „Očekávání objemu rok od roku rostou. Před třemi lety jsme odhadovali, že poptávka po bateriích bude v Evropě v roce 2025 kolem 300 gigawatthodin a o pět let později 600 gigawatthodin. Nynější odhady počítají zhruba s dvojnásobkem. Pro rok 2025 je to 550 gigawatthodin a pro rok 2030 asi 1100 gigawatthodin,“ řekl Normark.
Bo NormarkPůsobí jako ředitel pro průmyslovou strategii v Evropském inovačním a technologickém institutu InnoEnergy, což je agentura Evropské unie založená v roce 2008. Stál za vznikem Evropské bateriové aliance. Je členem řady poradních orgánů v soukromých či veřejných institucích jak v rodném Švédsku, tak v zahraničí. Je členem Královské švédské akademie technických věd. Téměř čtyři desítky let pracoval na různých pozicích pro švýcarsko-švédský koncern ABB.