Forbesovské ohlédnutí: Tykač ve verzi 2014

Jak často cestujete?

Jak nám dovolují možnosti. Asi víc než většina lidí, ale na druhou stranu tady občas potřebujeme s manželkou být. Ona se věnuje práci a charitě a já mám také své povinnosti. Snažíme se být co nejvíce ve Švýcarsku, kde jsme doma, ale jsou roční období, kdy tam není moc nádherně. Svatý Mořic třeba v květnu a v říjnu není žádný zázrak. Cestujeme různě po světě, a čím jsme starší, tím máme raději Středozemní moře a asi si uvědomujeme, že tam jednou zakotvíme.

Poslední byznys vaší paní, o němž se mluvilo, byl nákup karlínských kasáren, jejž zastavil nový ministr obrany za ANO Martin Stropnický. Předtím zase ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková stáhla stížnost k Nejvyššímu soudu ve váš prospěch v kauze CS Fondů. Jde po vás Andrej Babiš?

Vůbec bych tyto věci nespojoval a nemyslím si to. Mně se projekt mé ženy moc líbil, byť si nemyslím, že by byl nějak ekonomicky výnosný, ale určitě by univerzitní kampus prospěl Karlínu. Upřímně jsem zvědavý na to, co se s kasárnami nakonec stane. A co se týče stažení stížnosti: jedna ministryně ji podala, druhá stáhla a já to nijak neovlivním. Jen škoda, že se nikdy od Nejvyššího soudu nedozvíme, zda je moje obnovené stíhání v souladu se zákonem, nebo není.

ČTĚTE VÍCE:
Babiš zatrhl odměny vedení ČEZ
Babiš: Blok v Dukovanech zaplatí ČEZ
Jak Babiš krotí neposlušného Beneše

Měří se podle vás úspěch v byznysu penězi, nebo spíše výhrami nad soupeřem?

Asi obojím. Ve 30 jsem byznysem žil a úžasné byly i některé prohrané obchody, když se hrálo dobře. Poté, co jsem prošel rozvodem a staral jsem se hlavně o děti, jsem už spíše jen hledal, kam investovat peníze. Někdy kolem roku 2003 přišel Honza Dienstl s obchodem s pohledávkami prostřednictvím EC Group, do kterého jsme vložili relativně dost peněz a byla to až překvapivě úspěšná investice. Najednou nám začaly peníze rychle přibývat a začali jsme přemýšlet, co s nimi. Tak jsme nakupovali na pražské burze. Akcie ČEZ, Radiokomunikací, skoro všechny tituly. Trefili jsme prakticky všechno a zároveň jsme uměli včas prodat. Možná jsme z ČEZ vystoupili o půl roku dříve, ale zase lepší než ho prodávat v roce 2010.

Tehdy si všichni mysleli, jak jsme podíl v Czech Coalu přeplatili, ale nakonec se ukázalo, že se všechny naše strategické úvahy splnily a obchod je to úspěšný.

Prý jste na růstu akcií ČEZ vydělal deset miliard korun, a Mosteckou uhelnou jste si tak koupil za hotové…

Obchody to byly obrovské, vydělali jsme strašnou spoustu peněz a hledali něco, co nás nebude moc zatěžovat. Když vyděláte teoreticky 20 miliard korun a začnete je dávat do dvousetmilionových projektů, tak se musíte věnovat stovce byznysů. Nechtěli jsme mít takovou skupinu, tisíce zaměstnanců a starostí. Takže jsme hledali něco velkého. To uhelný byznys splňuje, akcionáři MUS byli ochotni minoritní podíl prodat a zároveň ve firmě zůstat a řídit ji, což nám přesně vyhovovalo.

A kde je v tom ta velká hra? Ta už vás nebaví?

Ani ne. Ale hra v tom také byla. Tehdy si všichni mysleli, jak jsme podíl v Czech Coalu přeplatili, ale nakonec se ukázalo, že se všechny naše strategické úvahy splnily a obchod je to úspěšný. Projekt je to vlastně z tohoto pohledu hotový. Já se před rokem a půl rozhodoval, zda chci pokračovat v novém projektu, který by se dal nazvat jako „limity“ (snaha o zrušení limitů těžby hnědého uhlí, která by otevřela další stoletou těžbu pro firmu Severní energetická, kde má Tykač čtyřicetiprocentní podíl, pozn. red.), ale nakonec jsem do toho nešel. Takže ať se mladí – myslím Honzu Dienstla a Tomáše Fohlera – snaží a pokračují sami.

Vy jste jim šedesátiprocentní podíl ve firmě prodal na splátky?

Zčásti. Znám je 20 let, fandím jim, a pokud by potřebovali, tak je mohu na nějakém jednání podpořit. Ale je to jejich boj. Pohled na limity je neuvěřitelně zanesený emocemi, ale v regionu je velká podpora těžby. Kdyby tam bylo referendum, tak jsem si jistý, že výsledek je jasně pro. Byť chápu, že obrovské zásahy do krajiny vyvolávají také odpor. Ale když se podíváte bez emocí na místa, kde třeba před 30 lety proběhla rekultivace, tak jsou dnes často krásná. Byl jsem se na některá nedávno podívat s Honzou Krouženeckým a nevěřil bych, že tam byla těžba. Mám pocit, že se všichni díváme na svět jen s výhledem roku či dvou let, a ne přes století.

ČTĚTE VÍCE:
Limity nepadly, Sev.en míří do Czech Coal Group

Málokdo z nás žije 100 let.

Dobře. Chápu, že nikdo nechce za domem spalovnu, dálnici, přehradu nebo doly. Jenže zároveň se chce každý zbavit odpadu, jezdit autem, mít dost vody a elektřiny. Ptám se, zda je opravdu tak nutné zachovat dvě vesnice, když by se s jejich obyvateli těžaři nadstandardně vypořádali a ostatní by vydělali? Toho uhlí je tam reálně tolik, že když by se na něj postavila elektrárna, nejsou potřeba žádné nové bloky Temelína.

Co chcete, aby po vás zůstalo?

Dobře vychované děti, které si budou umět v naší společnosti poradit.

To asi chceme všichni, ať už máme či nemáme peníze. Nemáte ale pocit, že by po vás mělo zůstat něco většího díky tomu, že peníze máte? Neuvažujete ve stylu Billa Gatese, který bojuje proti obrně, nebo třeba Warrena Buffetta, jenž dává většinu peněz na charitu?

Moje situace se hodně změnila před rokem podpisem kontraktu s ČEZ. Do té doby stále hrozilo, že dojde ke konfliktu, kdy oni zastaví Počerady a my nebudeme mít kam dodávat. I tak bychom přežili, ale bylo by to náročné. Od té doby se snažíme v regionu mnohem víc podporovat konkrétní projekty, výhledově bychom chtěli například zlepšit situaci v tamním zdravotnictví. Plus moji ženu hodně baví charita na pomoc ženám, které se dostaly do životní nouze, a má také projekt Obědy pro děti. Já jí slíbil, že na každou korunu, kterou sežene, dám další ze svého.

ČTĚTE VÍCE:
Mostecká porodnice má novou tvář i díky uhlí
Projekt Tykačových už nakrmil tisíce školáků

Bez despektu – to, co popisujete, jsou přeci z vašeho pohledu drobné. Ptáme se spíše na to: co vzít celý majetek a dát ho do nějaké prospěšné nadace? V miliardářském žebříčku Forbesu je takových lidí asi stovka. Taková úvaha v Česku neexistuje?

Nejde o drobné, mluvíme o velkých penězích. Do budoucna žádnou úvahu nevylučuji, ale teď nevím. Je mi 50, ne 80 jako Buffettovi.

Předávání majetku ale řešíte?

Samozřejmě se tím občas zaobírám a také pořád nevím, jak to udělat. Nevím, jestli budou děti šťastnější, když je do života vybavím dolem či velkým majetkem. Teď jsou ještě ve věku, kdy by je zabilo, kdyby se měly starat o tak velké peníze. Tomu je třeba zabránit i v případě nějaké vyšší moci, když mě třeba zítra přejede auto. To ale neznamená, že za deset dvacet let nebudou zralé. Takto velký majetek je totiž hlavně odpovědnost.

Kdy vám to došlo?

V Motoinvestu jsem to ještě nevnímal, ale člověk zraje. Cítím zodpovědnost nejen vůči zaměstnancům, ale také vůči uhlí. Možná je to divné, není to živá bytost, ale přijde mi to jako naše nejvýznamnější bohatství, s nímž je třeba podle toho nakládat. Vznikalo tady miliony let a mně se nechce ho bláznivě pálit jen proto, abychom vydělali několik stovek milionů víc. Kladu si tedy otázku, zda mám právo na své děti takovou tíhu navalit. Takže ta vaše otázka na rozdávání majetku je legitimní. Ale já to rozhodnutí ještě nemusím činit. Vlastně teď díky miminku a malým dcerám žiji život, jaký vedou obvykle pětatřicátníci. Řešíme, kam půjde dcera do první třídy, kde kvůli tomu budeme žít, a jsem rád, když se dvakrát týdně utrhnu od rodiny na badminton.

Jaký je tedy Tykač model 2014?

Zodpovědný, konzervativní a …asi trochu nudný.