Forbesovské ohlédnutí: Tykač ve verzi 2014

Na čem se nejvíc vydělávalo?

Na těch malých podílech, které byly vždy pro někoho životně důležité, aby získal kontrolu nad společností, kterou třeba již řídil nebo o niž válčil. Potom už to bylo jedno, bylo po boji. Měli jsme tedy naprostou pravdu a ten, kdo s námi investoval, tak vydělal. Byl prostě obrovský přetlak nabídky, protože akcie prodávali všichni, a logicky tak jejich ceny klesaly. My jsme přímo a možná agresivně oslovili lidi, aby nám je prodali, a bylo nám jasné, že na nich časem vyděláme. To není nijak složitá úvahy a také to není nic zločinného.

Teď jste se úplně rozohnil, je vidět, jak vás to bavilo.

Ano. Bylo to geniálně jednoduché.

Proč se vás tolik bál tehdejší establishment bank včetně té centrální?

Koupili jsme minoritní podíl v Kreditní bance Plzeň, kterou vlastnila tehdy ještě státní Česká pojišťovna. Mysleli jsme, že to bude zajímavá investice, ale když jsme nakoukli dovnitř, zjistili jsme, že je tam obrovské množství špatných úvěrů. Banka byla šíleným způsobem neřízená. Jestli v Agrobance bylo 20 procent špatných úvěrů, tak tam jich bylo minimálně 50. Pojišťovna to řešila a my s ní spolupracovali. Podobné to bylo v Plzeňské bance, kde také byla pojišťovna a my v ní koupili minoritu. Vymýšleli jsme, jak vydělat peníze, a začali jsme tedy nakupovat do těchto bank a jejich fondů velké množství podhodnocených akcií. Včetně akcií jiných bank a velkých investičních fondů.

Co jste tím sledovali?

Chtěli jsme vydělat a banky zachránit. Jenže jednou přišli generální ředitelé tehdejších velkých státních bank do práce, obvykle ve svých křeslech přitom seděli už od 80. let, a zjistili, že je na trhu někdo, kdo je schopen dát dohromady na tehdejší dobu obrovské množství peněz a nakoupit akcie jejich bank či jejich fondů. A že by na příští valné hromadě mohli přijít třeba o kontrolu.

To stačilo na poplach?

My jsme byli hloupí, s nikým jsme se nebavili a ani nám nedocházelo, proč bychom měli. Říkali jsme si: Zákon neporušujeme, tak proč komunikovat, proč se bavit s politiky? Prostě naivní venkovští kluci bez zkušenosti o tom, jak to chodí. Do toho vyděšení bankéři, vyděšená centrální banka, která vůbec nechápala, kde jsme se vzali, co jsme zač. Nechtěli jsme ani rozkrývat vlastnickou strukturu jednotlivých společností, nedůvěřovali jsme jim a oni zase nedůvěřovali nám. Měli jsme představu, že prostě v deseti dvaceti lidech skoupíme možná čtvrtinu českého průmyslu a nikdo z politiků se nad tím nepozastaví. Znovu opakuji, že teď to všechno vypadá možná naivně až nepochopitelně, ale psal se rok 1994 a také státní aparát fungoval jinak než dnes.

Co bylo vaším cílem?

Chtěli jsme vybudovat velkou českou finančně-průmyslovou skupinu. Byla to tenkrát jízda na toboganu s fatálním koncem odstartovaným nucenou správou v naší Agrobance. ČNB se nás chtěla zbavit a na to reagovala policie zatčením několika lidí včetně mého kolegy z Motoinvestu Jana Dienstla. A co je pak platné, že všechna obvinění a řízení proti nám byla následně v průběhu dalších let pozastavená? A že máme spoustu rozhodnutí, že jsme nic neudělali? Například u Kreditní banky Plzeň soud nakonec rozhodl, že jsme od počátku měli vůli banku zachránit. Plzeňská banka zase za naší přítomnosti neudělala žádný rizikový obchod, byla na tehdejší dobu zdravá a nakonec se dlouho po našem odchodu likvidovala jen kvůli vyplacení odškodného za chybu, kterou udělala až po našem odchodu.

Souvisela nervozita z vás s vaším nákupem akcií České spořitelny?

Určitě. To byla z pohledu centrální banky asi poslední kapka. Výsledkem byla nucená správa v Agrobance, kterou nás centrální banka chtěla vystrnadit z bankovnictví. Faktem je, že všechny tehdejší banky měly ve svých knihách velké množství špatných úvěrů a nucený správce pak strávil spoustu času hledáním jakéhokoli našeho pochybení uvnitř Agrobanky, ale nic nenašel.

Bylo vaším cílem opravdu ovládnout spořitelnu?

Majoritní vlastník byl stát, ale chtěli jsme významný balík akcií, které byly tehdy významně podhodnocené. Tuším, že jsme oficiálně žádali jedno místo v dozorčí radě. A chtěli jsme mít spoluúčast na jejím řízení. Je to děsilo, byli jsme najednou všude.

Bilancovat bude v květnu také Petr Kellner, jemuž bude stejně jako vám 50 a pověst má lepší. Dělal byznys chytřeji?

Určitě. Necpal se do České spořitelny a vstup do České pojišťovny koordinoval v souladu se státem.

ČTĚTE VÍCE:
Kellner & Křetínský: Těžký kalibr na Vattenfall
Křetínský a Kellner chtějí koupit Unipetrol
Nejbohatší Češi: Kellner, Babiš a Tykač

To lze takto říci?

Tím nemyslím nic nemravného. Prostě si odpracoval vztahy s establishmentem, na rozdíl od nás pochopil, že se to má dělat jinak, a uspěl. Myslím, že tehdy PPF hrála také velký vabank, ale podařilo se jí to.

Takže říkáte, že vaší jedinou chybou vlastně bylo, že jste CS Fondy prodali vlastníkům, pod jejichž správou z nich následně peníze zmizely? Není divné, že zkušený finančník jako vy neví, komu prodává?

Já je neprodával a rozhodně jsme tenkrát nebyli žádní zkušení finančníci. Ale všichni jsme byli v pozici, že jsme měli najednou ve svých firmách kontroly z berňáku, Motoinvest měl kontroly z burzy a z úřadu pro cenné papíry, k tomu výslechy policií a mediální tlak. Pokračovat v nějakých úvahách o dalším byznysu nedávalo smysl. Další ohromnou roli sehrálo kromě nucené správy Agrobanky faktické znárodnění Investiční společnosti A-Invest. Dva moji kolegové ji měli ve svých fondech ve velkém nakoupenou a stát v ní zavedl preventivní nucenou správu, v rámci které převedl její spravovaný majetek jinam. Následně správu ukončil s tím, že nedošlo k žádnému porušení zákona, ale A-Invest obratem přišel o poplatky za správu zhruba dvouapůlmiliardových aktiv a skončil. Dle mě krádež za bílého dne bez možnosti obrany. To řadu mých tehdejších obchodních partnerů vyděsilo možná ještě víc než Agrobanka.

Je rok 2014 a CS Fondy vás stále dobíhají. Jak je možné, že ten příběh trvá už 18 let?

V roce 2006, krátce po mém vstupu do uhelného byznysu, mi najednou policie sdělila obvinění za CS Fondy. Za normální situace by orgány činné v trestním řízení měly konat, když se dozvědí o porušení zákona. Ve vyšetřování se ale od roku 1999 nedělo nic, žádná nová informace a najednou po sedmi letech obvinění. Divné, ale nebudu to dál komentovat. Věc se tedy vyšetřovala a po roce a půl dospělo Vrchní státní zastupitelství k závěru, že v mém případě a v případě dalších tří lidí nedošlo k trestnému činu, a stíhání bylo zastaveno. Následovalo ještě přezkoumání Nejvyšším státním zastupitelstvím, které správnost postupu potvrdilo.

V roce 2012 se ale objevili svědci, kteří tvrdili, že máte podíl na vytunelování CS Fondů.

Ano, uběhlo dalších asi pět let, když se s nějakým svým motivem vůči mně objevili svědci, kteří toto tvrdili (Podnikatel František Bušek, dříve Chobot, prohlásil, že Tykačovi pomáhal CS Fondy tunelovat. U něj je čin už promlčený, pozn.red.). Soud to musel posoudit, povolil obnovu řízení a probíhá znovu vyšetřování. Policie to musí prošetřit a buď to odloží, nebo půjde věc k soudu. Pokud k němu dojde, nemám nejmenší pochybnost o tom, jak skončí. Neměl jsem s žádným trestným činem nic společného a je jen otázka času, kdy s tímhle závěrem celá věc skončí. Ale zatím stále pokračuje.

Jaké měli ti svědkové motivy? Dříve jste řekl, že po vás tito lidé chtěli 500 milionů korun výměnou za to, že nepůjdou na policii.

Já se k tomu v průběhu vyšetřování už nechci vyjadřovat. Vím, že se nepotvrdí moje spojení s případem, protože žádné není, a že je jen otázkou času, kdy budu v této věci očištěn. Ale samozřejmě když to trvá 18 let, komplikuje mi to život. Obvinění řeší například i banky. Já se s tím poperu, ale bylo by dobré, aby odpověď na otázku, zda jsem, či nejsem vinný, zazněla už co nejdříve.

Ptají se vás na to děti?

S mým dospělým synem a dcerou to máme dávno probrané a vlastně to mají se mnou i odžité. Žijí vlastní život a už to neřeší. Ty malé jsou prostě ještě příliš malé.

Říkáte, že byznys vás už moc nebaví. Co vás tedy těší, čím se bavíte, co vás zajímá?

Samozřejmě děti a pak asi cestování. Také s manželkou rádi vaříme. Aktuálně se pokoušíme doma sami stařit hovězí. Nedávno jsme pořídili speciální lednici, kde zraje asi 12 kilo masa. Na výstup teprve čekáme.