
Celosvětová poptávka po elektřině by až do roku 2027 měla růst ročně o téměř čtyři procenta. Způsobí to zejména rychle rostoucí využívání elektřiny v průmyslové výrobě, zvýšení poptávky po klimatizačních systémech, rostoucí elektrifikace, zejména v dopravě, a rychlé rozšiřování datových center. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Rozvíjející se a rozvojové země budou mít na globálním růstu poptávky podíl 85 procent. Silný růst poptávky se očekává zejména v Číně, kde od roku 2020 roste poptávka po elektřině rychleji než celá ekonomika. Loni zde poptávka stoupla o sedm procent a do roku 2027 by se měla zvyšovat v průměru o šest procent ročně. K růstu poptávky v zemi přispívá rychlý rozvoj energeticky náročné výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů a zavádění elektromobilů, datových center a sítí 5G.
Očekává se, že významně k růstu přispěje také Indie, která se má na globálním nárůstu poptávky podílet deseti procenty. Je to hlavně díky silné ekonomické aktivitě a rychle rostoucí oblibě klimatizací.
U některých vyspělých ekonomik, jako USA, se očekává obrat ve dříve stagnující poptávce. Může za to rostoucí elektrifikace odvětví, jako doprava, vytápění a datová centra.
IEA však revidovala o jeden procentní bod na 1,6 procenta očekávaný letošní růst poptávky po elektřině v Evropské unii. Důvodem je slabší makroekonomický výhled regionu. EU přinejmenším do roku 2027 nedosáhne úrovně poptávky z roku 2021.
K pokrytí růstu poptávky by v příštích třech letech měl postačit nárůst nízkoemisních zdrojů energie, především z obnovitelných zdrojů a jádra, předpokládá IEA. Výroba elektřiny ze slunce by měla pokrýt přibližně polovinu růstu celosvětové poptávky. V roce 2027 by slunce mělo být druhým největším nízkoemisním zdrojem, hned za vodou. Obnovitelné zdroje jako celek by pak letos měly překonat výrobu elektřiny z uhlí a podíl uhlí na výrobě elektřiny se má poprvé za 100 let snížit pod 33 procent.