Hanák: Zelené plány je třeba konfrontovat s realitou

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák varuje, že klimatická opatření ale mohou být úspěšná pouze tehdy, budou-li se aplikovat celosvětově. Foto: wikipedia.org Tito Varhanov

Plány na zelenou transformaci Evropy, pocházející z doby před energetickou krizí a válkou na Ukrajině, je nyní nutno konfrontovat s realitou. Ve hře je kondice či samotná existence domácích firem, napsal v komentáři pro MF Dnes prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle evropského balíčku „Fit for 55“ musí země EU během nadcházejících osmi let snížit současné emise CO2 o dalších více než 30 procent. Budeme mít dost sil a moci, abychom náš kontinent i zbytek světa vyslali cestou, na níž budeme muset drasticky snížit svou uhlíkovou stopu? To se týká nejen výrobců automobilů, ocelářů, leteckých společností, výrobců elektřiny či cementu, napsal Hanák.

Podle něj musíme urychlit veškeré snahy o zajištění alternativních zdrojů dodávek energie i kritických surovin a komponentů. „Stojí tedy před námi jasný herkulovský úkol: vytvořit kvalitní růst i klimaticky neutrální budoucnost a zároveň ochránit naše podniky, občany a zaměstnance před novými hrozbami,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Pojišťovny a banky podrývají energetickou bezpečnost

Zelená transformace Evropy znamená podle Hanáka pro naše podniky masivní rozšíření ekologické mobility, stojící na lithiových bateriích, vodíku a obnovitelných palivech. Budeme muset masivně zrenovovat budovy, transformovat infrastrukturu a elektrifikovat průmyslové procesy, což by mohlo do roku 2050 více než zdvojnásobit celosvětovou poptávku po energii. Zároveň je ale třeba zajistit alternativní zdroje dodávek energie.

Je potřeba zvýšit veřejnou podporu a zrychlit lhůty pro vydávání povolení a instalaci zdrojů pro výrobu a distribuci čisté energie. To nám umožní postupně se zbavit fosilních paliv v energetice. A pro přechod na energetiku s nulovými čistými emisemi budeme muset využít všechny zdroje – energii větrnou, solární, jadernou, ale i vodík, obnovitelná paliva, energetické úspory i inovace produktů,“ vypočítal Hanák.

Skopeček: S Green Dealem je to jako s blbostí

Ten ale zároveň upozornil, že je nutné zvážit i globální situaci. „Evropa vypouští 8 procent celosvětových emisí CO2 a svou klimatickou stopu snižuje mnohem rychleji než jiné velké ekonomiky. Klimatická opatření ale mohou být úspěšná pouze tehdy, budou-li se aplikovat celosvětově. To znamená, že evropský systém obchodování s emisemi musí udržovat dostatečný počet bezplatných povolenek na emise uhlíku, abychom nezničili miliony pracovních míst v ocelářském, hliníkářském, cementářském nebo chemickém průmyslu, u nichž hrozí, že budou přesunuty mimo EU,“ napsal Hanák.

Dokud velcí emitenti, jako jsou USA nebo Čína, ve svých klimatických ambicích pokulhávají, nižší ambice jim umožní levnější, ale už ne nutně udržitelnější výrobu.

„Abychom zajistili ekonomicky úspěšnou transformaci, musíme zohlednit rychle se měnící situaci a přistoupit k této výzvě realisticky. Zaprvé potřebujeme v Evropě silnou průmyslovou základnu s konkurenceschopnými podniky. Většina praktických řešení pro zelenou transformaci přichází přímo z průmyslu, jakákoli opatření snižující konkurenceschopnost evropských podniků by na ni proto měla negativní dopad. A zadruhé – balíček „Fit for 55“ potřebuje komplexní „konfrontaci s realitou“. Prioritou musí být proveditelné časové harmonogramy a zjednodušení nových pravidel. Složitá regulace je skutečným nepřítelem inovací, a právě inovace potřebujeme, abychom zajistili budoucí řešení pro klimatické výzvy, uzavřel Hanák.