iUHLI.cz před ruským plynem varuje dlouho

Již řadu měsíců server iUHLI.cz otevřeně varuje před nebezpečím zvyšující se závislosti na ruském plynu. Pohříchu ostatní česká média byla a jsou mnohem zdrženlivější. Dramatické zdražování plynu v posledních měsících i dnešní bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu je smutným potvrzením správnosti našeho postoje.

Fráze „my jsme to říkali“, je poněkud otřepaná, ovšem dnes si ji nemůžeme odpustit. Můžeme ji totiž doložit desítkami článků i komentářů, v nichž jsme na serveru iUHLI.cz otevřeně varovali před riziky, která plynou z plánovaného nahrazení uhlí zemním plynem v českém teplárenství i elektroenergetice. Dlouhodobě na faktech ukazujeme jak bezpečnostní, tak i ekonomickou a ekologickou nesmyslnost takové „výměny jednoho fosilního zdroje za jiný“.

Bohužel jsme v této snaze zůstávali mezi českými médii dlouho téměř osamoceni. Většinová média, ale v první řadě spousta odborníků a politiků totiž vede především válku proti uhlí, a negativa závislosti na dovozu převážně ruského plynu bohužel bagatelizuje, nebo dokonce zvýšení závislosti na ruském plynu podporuje.

Kolik varování je potřeba?

Nyní je třeba velmi hlasitě zopakovat, že to bylo především Německo a Rakousko, které dlouhodobě dělalo kroky vedoucí k tomu, že se Evropská unie bez ruského plynu prakticky nedokáže obejít. Nyní přišlo kruté vystřízlivění, bohužel však do značné míry pozdě. Mnozí přitom ruský plyn hájili doslova do poslední chvíle.

Protiruské sankce Evropské unie by se neměly týkat dodávek ruského plynu. V rozhovoru, který zveřejnil týdeník Die Presse am Sonntag, to zhruba před měsícem řekl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.

„Vím, že panují pochybnosti o Nord Streamu 2,“ řekla v dubnu loňského roku dnes již bývalá německá kancléřka Angela Merkelová o takřka dokončeném plynovodu, proti kterému vystupují nejen Spojené státy, ale také řada evropských zemí. Kritici poukazují na to, že plynovod zvýší závislost Evropy na ruských energetických zdrojích a posílí ruské mocenské ambice. „Chtěla bych ale poukázat na to, že plyn přes Nord Stream 2, který zatím ještě neproudí, není o nic horší než plyn z Nord Streamu 1 a od toho, který přichází přes Ukrajinu, který míří z Ruska přes Turecko,“ dodala.

Aktivisté tlačí Česko do energetické krize

Plyn má (nebo možná do dneška měl) své zastánce samozřejmě i u nás. „Jako logická a rychlá se jeví právě náhrada uhlí zemním plynem – přítomnosti zemního plynu po dobu alespoň jednoho ekonomického cyklu se tedy nevyhneme,“ řekl například předseda Pirátů a dnes ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Coby údajně přechodnému palivu dávali ještě nedávno plynu veřejně zelenou například i předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan či energetický expert ODS Alexandr Vondra. Bývalý premiér Andrej Babiš se před několika měsíci dokonce chlubil, že na summitu EU prosadil zemní plyn jako přechodnou technologii.

Při dotazech, zda závislost na ruském plynu není bezpečnostním rizikem, se potom často objevovala odpověď, že Rusko vždy své závazky plnilo, případně, že Rusko potřebuje plyn dodávat, takže o riziko nejde.

„Často se argumentuje hrozbou možného politického vydírání ze strany Ruska formou přerušení dodávek plynu. Takový postup by ale znamenal ekonomickou sebevraždu Ruska, které je rozhodně více finančně závislé na bezproblémovém odbytu svých surovin než Evropa na jejich odběru. Gazprom proto vždy pečlivě dbal na dodržování svých kontraktačních závazků a své pověsti spolehlivého dodavatele,“ napsal například ve svém komentáři pro Forbes.cz energetický expert Jiří Gavor.

Komu vyhovuje odklon od uhlí?

Zapomínat rozhodně nelze ani na roli velkých bank, které se pustily do údajného boje za záchranu klimatu a odmítají financovat uhelné projekty. V případě zemního plynu však jde evidentně klima, ale i evropská bezpečnost stranou. Před časem náš server publikoval rozhovor s tiskovým mluvčím Raiffeisen Bank Christofem Danzem. Zeptali jsme se ho i na to, proč jeho banka končí jen s financováním uhelných a nikoli plynových projektů, když celkové emise plynu jsou srovnatelné s uhlím. Položili jsme mu přímou otázku, jak dlouho bude Raiffeisen Bank financovat plyn, včetně výstavby plynovodů a plynových elektráren. Bohužel, banka na tyto otázky odmítla reagovat konkrétními odpověďmi. Prý ze strategických důvodů. Protože jde o obchodní politiku.

Všechno výše zmíněné jasně ukazuje, že postoj politiků, odborníků, finančních institucí i bank k ruskému plynu byl v posledních letech velmi často vstřícný či minimálně opatrný. Dnešní ráno to možná radikálně změní. Nebo taky ne. Budeme téma i nadále pečlivě sledovat.