Doba čtení:3 m, 0 s
Jádro, horní zákon a „energetičtí šmejdi“ to je hlavní agenda, se kterou bude v energetice spojeno období odcházející ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové.
Končící ministryně se nechvalně proslavila neobratným výrokem o cenách mobilních dat i vyhozením zástupce Tchaj-wanu z jednání zahraničních investorů.
V oblasti energetiky se zásadním přešlapům vyhnula, byť zejména v otázce výstavby nových jaderných bloků nepůsobila příliš jistým dojmem. Na bilanční tiskové konferenci přiznala, že termín dohody o financování možného nového jaderného bloku v ČR se stále posouvá především kvůli složitosti problému. Připustila, že některé termíny uvedla pod tlakem „něco říci“. Ministryně totiž na konci loňského srpna hovořila o tom, že o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku by mělo být rozhodnuto do konce roku 2018. V lednu letošního roku uvedla, že jasno by mohlo být do dubna.
Čtěte také:
Nováková: Stabilitu pro těžební firmy zachováme
ČR může podle Novákové odložit jádro
Nový vládní zmocněnec Jaroslav Míl v polovině března v rozhovoru s ČTK uvedl, že stát letos uzavře kvůli plánované stavbě bloku dvě smlouvy s ČEZ. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – pak do konce roku. Nováková jeho slova hodnotila opatrně. „To, jestli budou splněny termíny, které specifikoval pan nový vládní zmocněnec, bude záležet na celé řadě okolností. Nevím, do jaké míry si vládní zmocněnec uvědomuje, že třeba musí být vysoutěžená podle zákona o veřejných zakázkách firma, která bude dělat právní pomoc pro stát,“ řekla. Za klíčové rozhodnutí označila krok, kdy se letos změnil statut vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho předsedou se místo ministryně stal premiér Andrej Babiš (ANO).
Dalším velkým tématem, kterému se ministryně věnovala, je příprava novely horního zákona. Hlavní debata se vede kolem pětiletého moratoria na změnu poplatků z těžby nerostů. Spor pronikl na veřejnost v únoru, kdy ji ze svého programu stáhla vláda. Podle zdrojů blízkých MPO se předsedovi vlády nelíbilo, že materiály nebyly dostatečně prodiskutována. Předloha přitom v loňském roce úspěšně prošla meziresortním připomínkovým řízením a své doporučení k ní vydala i Legislativní rada vlády. Panovala shoda v tom, že moratorium na platby za vytěžené nerosty je kvůli předvídatelnosti tržního prostředí potřeba zachovat. Potřebu zachování moratoria zdůraznila opakovaně i sama ministryně Nováková. „V rámci stabilních podnikatelských podmínek by samozřejmě to moratorium mělo doběhnout. Navíc už je to tři roky, co platí, takže nám zbývají už jenom dva a něco,“ uvedla na konci března ministryně v České televizi. Proto bylo velkým překvapením, když ministerstvo v aktuální verzi novely navrhlo moratorium zrušit s okamžitou platností. Tento veletoč vyvolal vlnu nesouhlasných reakcí ze strany průmyslu, zástupců zaměstnavatelů i poslanců.
Budoucí ministr Karel Havlíček po schůzce u prezidenta Zemana uvedl, že se musí s problematikou horního zákona blíže seznámit, nicméně potvrdil, že stabilitu podnikatelského prostředí považuje za jednu ze svých priorit.
Nováková se angažovala také v boji proti takzvaným energetickým šmejdům. Nástrojem by se měl zákon o ochraně spotřebitele. Jeho novela by měla platit od začátku příštího roku. Počítá se například se snazším vypovídáním smluv. „Takzvané energetické šmejdy v energetice je třeba zastavit. Vymezujeme se například vůči podomním aukcím energií od přeprodejců, triků s dárky, jako jsou například žárovky ‘zdarma’, nebo vůči nepřiměřeným sankcím při odstoupení od smlouvy. Neakceptovatelné je pro nás vyvíjení agresivního nátlaku prodávajícím a veškeré jiné manipulativní a klamavé praktiky,” uvedla před časem Nováková.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj