Je uhlí dobrý tip pro investory?

„Do uhelných projektů je vhodné investovat, ale jinde, než v Evropské unii,“ konstatuje Vladimír Budinský. Foto: V.Budínský

Nad politickými limity investic do uhelných projektů se v rozhovoru pro iUHLI.cz zamyslel prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu Vladimír Budinský. Možnosti podle něj jsou.

Pro rozhodnutí, zda investovat do uhelných projektů je nezbytné posoudit tři pohledy: energetický, ekonomický a politický. Výsledek této úvahy nepotěší energetiky, ale potenciálním investorům poskytuje jasné vodítko. Musejí hledat na jiných kontinentech, kde se nerozhodují jen podle emisí oxidu uhličitého.

Dává v současné době ekonomický smysl investovat do nových uhelných projektů?

Z ekonomického hlediska by jistě byla dobrá návratnost projektu a vzhledem k cenám energie určitě i pozitivní „net present value“, ale je tu jeden velký problém. To jsou politiky ESG bank, které nikomu v Evropě na uhelný projekt nepůjčí peníze a vlastních zdrojů nemá žádný investor dostatek. Z finančního a ekonomického hlediska to tedy smysl nemá, protože investor nesežene financování.

Jirsa: Komunitní energetika nás nespasí

Ale elektřiny a ostatně ani tepla není v EU nadbytek, v případě elektřiny se již dá rovnou mluvit o nedostatku. Z pohledu energetiky, která nutně potřebuje stabilní zdroje, přeci takové projekty smysl dávají, nebo ne?

Z energetického hlediska to smysl má, protože zásoby uhlí ve světě jsou ze všech fosilních zdrojů na nejdelší dobu, zhruba na 300 let. Fosilní zdroje tvoří stále 80 procent primárních energetických zdrojů. Naše geologické zásoby jsou oproti těm třem stoletím zhruba třetinové a disponibilní v limitech, či v jejich akceptovatelném posunu, jsou asi na 30 let, což je dostatečný investiční horizont. Navíc uhlí se dá dovážet, jak to dělají všechny západní země včetně jaderné Francie, protože uhlí je ideální rezerva na horší časy, které budou v budoucnu stále častěji. Z energetického hlediska to tedy smysl určitě má.

Takže investice blokují jen politická rozhodnutí?

Máme za sebou pomalu končící české předsednictví Radě EU a viděli jsme, jak to dopadlo. Naše vláda navzdory zájmům České republiky, navzdory deklaracím premiéra v jeho volební kampani, zcela rezignovala na obhajobu a prosazování českých ekonomických zájmů.

EU Green Deal nejen, že nestal realistickým a z tempa nedosažitelných závazků v „dekarbonizaci“ se neslevilo, ale naopak se „Stachanovské závazky“ zpevnily a zesílily. Reforma EU ETS dále snížila počet povolenek, a přestože má být EU klimaticky neutrální až v roce 2050, tak povolenky pro energetiku nebudou k dispozici už v roce 2040. Soubor opatření Fit for 55 je nastaven a snížení počtu povolenek je drakonické.

Nové uhelné projekty by nedostaly povolenky a nemohly by fungovat. Nový zdroj navíc nedostane povolení, protože EIA by byla konfrontována s podepsanými politickými závazky a neprošla by. Nový uhelný projekt je politicky neprůchodný.

Válka zrychlila zelenání i odhalila jeho slabiny

Prostor Evropské unie je tedy pro investice do uhlí zapovězený. Jak se k nim staví jinde ve světě?

Do uhelných projektů je vhodné investovat, ale jinde, mimo EU. Jak Indie, tak Čína a mnohé asijské země do uhlí investují. My v EU se tohoto levného zdroje zbavujeme, ochuzujeme se o dostupnou a bezpečnou elektřinu a naše konkurenceschopnost klesá. Šíří se energetická chudoba.

Čím si to vysvětlujete?

Politici v EU i u nás jsou zcela odtržení od reality a dožívají své tragické politické působení s vidinou další kariéry v korporátních evropských bankách a nadnárodních strukturách, kterým se svými osudovými politickými rozhodnutími zavděčili. Jsme obětmi procesu globálního přerozdělení bohatství v neprospěch Evropanů, na které většina lidí jen nevěřícně civí.