Jirsa: Komunitní energetika nás nespasí

Tepelná čerpadla jsou jako plošné řešení nevhodná. „Obnovitelné zdroje“ způsobily růst cen energií, takže jejich rychlejší výstavba energie nezlevní. I to vysvětluje v rozhovoru senátor Tomáš Jirsa (ODS).

Podle českokrumlovského senátora Tomáše Jirsy hrozí Česku, ale i ostatním evropským státům nedostatek elektřiny. Nepochybuje o tom, že ji však nebude odkud dovážet. Protože na dodávky z „obnovitelných zdrojů“ se nedá spoléhat. Přesto se z nich však stal doslova náboženský symbol. Kromě energetiky se náš rozhovor dostal i k tomu, proč je snaha, aby se do Evropského parlamentu mohlo volit už od 16let. Nebo k tomu, že vyvolávaní strachu a paniky je součástí taktiky zelené levice.

Podle zelených ekonomů může rychlá výstavba OZE zlevnit elektřinu. Je to pravda?

Obávám se, že nikoliv. Za každým OZE, tedy občasným zdrojem elektřiny, musíte mít v záloze nějaký stabilní zdroj, čili jádro, uhlí, plyn, který nahradí občasné zdroje, když zrovna nesvítí sluníčko či nefouká vítr. Lze tedy očekávat i nárůst distribučních nákladů, jako jsme toho byli svědky například v Německu. Konkrétně v těchto zimních měsících vyrábějí OZE pouze jednotky procent elektrické energie, naplno přitom jede stabilní uhlí a jádro, případně zdroje na spalování zemního plynu. Z OZE se stal zelený progresivistický symbol, náboženství, které problém nevyřeší. A z dotací na OZE se stal neuvěřitelný byznys, jako ostatně ze všeho, kde tečou státní peníze do soukromé sféry.

Palička: Vláda trestá výrobce levné elektřiny

Může Česko, potažmo evropská sedmadvacítka fungovat v blízké budoucnosti jen na OZE? Co by to vyžadovalo?

Je přeci všeobecně známé, že nás OZE a evropská zelená politika do aktuálního problému přivedly, válka na Ukrajině a všelijaké sankce to pouze znásobily. Pokud se ale proti tomuto trendu v EU postavíte, tak vás skoro vyloučí ze slušné společnosti, ještě za Poláky a Maďary. Německo se chlubí, že z letošního celoročního objemu výroby elektřiny bude mít 46 procent ze slunce a větru. To jsou průměrná čísla. Ale jsou to právě občasné zdroje, na které se nelze spolehnout, protože sluníčko nesvítí a vítr nefouká po celý den. Proto se Německo stalo závislé na svých sousedech a zároveň plánovalo vybudovat síť paroplynových elektráren napojených na levný, potrubní plyn z Ruské federace, které by tyto výpadky nahradily. Protože však zemní plyn není dostupný, Německo se masivně vrátilo ke spalování uhlí i ke změně rozhodnutí o uzavření jaderných elektráren. Ale ani to nenahradí scházející elektrickou energii v Evropě. Zejména tady je potřeba hledat příčiny aktuálně vysokých cen energií.

Vytápění domácností by se mělo v co nejkratší době změnit z pevných či plynných paliv na tepelná čerpadla. Je to funkční cesta?

Nejhorší by bylo stále ještě funkční kotle na pevná paliva či plyn vyhodit a překotně je začít nahrazovat jinými zdroji. V ČR máme zvyk řešit věci strategií „ode zdi ke zdi“. Chybí tu nadhled a stabilní koncepce. Tepelné čerpadlo je vhodný zdroj k vytápění pasivních domů, pro budovy a nízkoteplotní topné systémy, které jsou na tento způsob vytápění projektované. Určitě tedy nejsou všelékem na aktuální energetickou krizi, jak se někdy může zdát z různých inzerátů v novinách nebo ze zjednodušujících výroků některých politiků. Navíc v mrazivém počasí se zejména z nejčastěji používaných čerpadel vzduch-voda stávají prakticky přímotopy, což pouze zvyšuje zátěž elektrizační soustavy, spotřebu výroby elektřiny a ekonomicky to není výhodné.

Navíc, při aktuálním palivovém mixu ČR, kdy přibližně polovinu spotřeby elektřiny vyrábíme z uhlí, lze s úspěchem pochybovat i o té moderní uhlíkové neutralitě tepelných čerpadel. Živelný rozvoj tepelných čerpadel navíc bude znamenat další zvýšenou spotřebu elektřiny, logicky zejména v zimních měsících, a tím se vracíme k základním otázkám – tedy ke kapacitám místních přenosových soustav a kde potřebný objem elektřiny vyrobíme, případně odkud ji v budoucnu dovezeme a kolik to celé bude stát. V ČEPS k tomu zpracovali několik scénářů, zabývali se i rozvojem elektromobility a na ty energetické bilance po uzavření českých tepelných elektráren na uhlí není hezký pohled.

V blízké budoucnosti má evropské státy spasit takzvaná komunitní energetika. Je to podle vás správná cesta?

Já jsem deset let v Energoprojektu Praha projektoval přípravu nových jaderných elektráren a s určitou nostalgií musím konstatovat, že celá stabilní a robustní energetika, kdy jsme si třicet let užívali stabilní dodávky elektřiny, byla postavena či rozestavěna (Temelín) za bolševika. Naopak, od podepsání Pařížské klimatické dohody v roce 2015 celosvětově padlo více než 75 procent plánů na výstavbu nových uhelných elektráren. A evropské vlády odstavovaly uhelné i jaderné zdroje jak o závod, aby byly ještě ambicióznější, než Brusel. Z blahobytu jsme se zbláznili a teď neseme následky. Ale nechci si z komunitní energetiky dělat úplně legraci, někde na obci to jako doplněk stávajícího systému a nástroj pro rozumné navýšení podílu například fotovoltaiky fungovat může. Třeba v Českých Budějovicích má komunitní energetika tradici už skoro 115 let. V roce 1907 bylo rozhodnuto o výstavbě elektrárny pohánějící pouliční dráhu a v průběhu doby se tento zdroj přeměnil na teplárnu, která je dnes plně vlastněna statutární městem a která vyrábí elektřinu kogeneračním způsobem společně s teplem.

Vždy musíme dbát na správné celospolečenské rozúčtování všech nákladů včetně těch distribučních. V tom „myšlenkovém kvasu“ nesmíme opět zapomínat na bezpečnost a spolehlivost dodávek energií a také na ty domácnosti a firmy, které z různých důvodů nebudou součástí těchto komunit.

Česko místo skutečného řešení jen příštipkaří

V zelených plánech se také často počítá s dovozem elektřiny, na kterém je závislé například Rakousko. Česko se má stát závislé na dovozu už v roce 2025. Může takový systém bezpečně fungovat?

A proboha odkud budeme dovážet? V létě z Německa, kde mají přebytek? Ale ten my díky dotacím do solárních panelů budeme mít taky, problém je zima a průmysl. Obávám se, že například Mladá Boleslav na solární komunitní panely provoz Škodovky neutáhne. Všude budou dramaticky chybět stabilní zdroje a nejsem si jist, že v tomto turbulentním legislativním prostředí se najde dostatek investorů, kteří se pustí do jejich výstavby.

V Praze na Letné jsou „klimatické hodiny“, které odpočítávají čas do roku 2030, od kterého již prý budou „klimatické změny“ nezastavitelné. Je to vyvolávání paniky či šíření poplašné zprávy, nebo varování na reálných základech? Z vlastního okolí vím, že to v dětech vyvolává strach…

Vyvolat v nás strach a paniku, to přeci hlásala ta Greta Thunbergová již před třemi lety. A teď to doplnila tím, že klima zachráníme pouze tím, že zničíme kapitalismus. Takže levicová klasika. Jsou klimatičtí vědci, kteří naopak na základě vědeckých důkazů předpokládají příchod malé doby ledové a doufají, že ty dva stupně, o které planetu lidstvo oteplí, budou k záchraně civilizace stačit. Ale na Letné stál také Stalin a taky jsme ho přežili.

Objevují se hlasy, že by v příštích volbách do Evropského parlamentu měly hlasovat děti od 16 let. Německý Bundestag už to mělo odhlasovat. Děti jsou přitom skupina, na kterou je klimatická propaganda zaměřená nejvíc…

Jediná politická strana, která má přístup do škol, jsou Zelení. Dokonce se jim podařilo jejich propagandu dostat do školních osnov a na své přednášky získat evropské a státní dotace. V osmnácti si již uvědomujete, kolik stojí elektřina a můžete si dát problémy do souvislostí. V šestnácti vyjdete ze základní školy a jste indoktrinováni zelenou politikou, pokud nemáte rozumného učitele nebo rodiče, které s vámi souvislosti proberou.

Důkazů o tom, že klimatická agenda stojí na nepravdivých základech je čím dál víc. Jak je možné, že to politici ignorují?

Jak píše klasik, americký ekonom Murray Rothbard: „Liberální levice ve všech svých převlecích je stále s námi a snaží se dostat k absolutní moci. V dlouhodobém horizontu je daleko nebezpečnější než komunisté nejen proto, že je tu s námi, ale protože její program je daleko záludnější, neboť kombinuje socialismus s líbivými prvky demokracie a svobody poznání.“ Jsme v náboženské válce, není to jen kulturní válka. Je náboženská, protože levicový liberalismus je vášnivě přijímaný světonázor, náboženství v nejhlubším slova smyslu podporované vírou. A záchrana klimatu se dnes stala jeho vlajkovou lodí.

Česká spotřeba uhlí je ve světovém měřítku mizivá

Klimatičtí aktivisté, ostatně stejně jako ostatní aktivisté, stojí mimo politiku. Nikdo neví, kolik jich je, kde berou peníze na činnost, za nic nenesou odpovědnost, porušují zákony. Přesto politici, včetně českých, prosazují to, co si aktivisté diktují. Je to demokracie, nebo je to naopak její ohrožení?

Je to tragédie, která nás ničí.

Máte blízko k premiérovi Fialovi. Máte nějaké vysvětlení pro to, že on, profesor, proti zeleným lobbistů a aktivistům nedokáže razantně vystoupit ani v EU, ani na domácí scéně? Nechce se věřit tomu, že zrovna on by nedokázal posoudit, co je fyzikálně možné a co ne…

Jsem přesvědčen, že Petr Fiala ví, oč jde. Když bylo nejhůř, operativně vytvořil k energetice tým lidí fungující přímo pod Úřadem vlády. Ale jak už jsem říkal, Green Deal je trend, který se změnil v náboženství, a když se proti němu v EU postavíte, tak vás vyloučí ze slušné společnosti.

Poslední otázka. Můžou se do roku 2050 státy jako Česko, Polsko, Maďarsko či Německo obejít bez fosilních paliv?

Nejsem prognostik. Spíše myslím, že ne, ale kdo ví, co bude za třicet let. Věda postupuje opravdu rychle kupředu. Ale že by OZE nahradily fosilní paliva, si nemyslím. Klíčová bude rychlost výstavby našich nových jaderných bloků.