Doba čtení:4 m, 25 s
Ceny energií vylétly strmě vzhůru a nastala energetická krize. Na vině je Evropská komise a zelená fantasmagorie zvaná Green Deal. Česká vláda navíc přidala windfall tax. O dopadech této nezodpovědné politiky na firmy i zaměstnance mluvil v rozhovoru s magazínem Horník Geolog Naftař předseda Odborového svazu PHGN Rostislav Palička. Rozhovor přinášíme ve zkráceném znění.
Ceny elektřiny, plynu a tepla stále rostou. Může přijít ještě něco horšího?
Bohužel, může. Vláda, poslanci a senátoři přišli s dalším šíleným nápadem. Na energetické, petrolejářské a těžební firmy a některé banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Fialova vláda rozhodla, že novela energetického zákona bude v Česku platit po dobu tří let a sazba bude činit neuvěřitelných 60 procent. Přitom česká forma windfall tax (daň z neočekávaných zisků) je i podle vládních legislativců neslučitelná s daní, kterou navrhla EU. Jedná se o dvojí zdanění téhož.
Zkomplikuje windfall tax práci odborovým organizacím?
Je to nepříjemná zpráva. Přichází v čase, kdy odbory ve firmách zahájily se zaměstnavateli kolektivní vyjednávání a snaží se vyjednat vyšší mzdy, které by alespoň částečně kompenzovaly rekordní inflaci. Nová daň rozhodně vyjednávání komplikuje.
Před schvalováním dvojího zdanění v Poslanecké sněmovně jste v dopise poslance varovali před negativními dopady. Jaká byla odezva?
Napsali jsme, že současný návrh považujeme s kolegy za otevřený útok na těžební a energetické firmy, které působí v nejchudších krajích s nejvyšší nezaměstnaností, v krajích, kde jsou většinou největšími zaměstnavateli. Pokud windfall tax musí být, mají být zdaněny všechny firmy. Mimořádné zisky má také zbrojní průmysl či farmaceutické firmy, které zbohatly na covidové pandemii. Že může dojít k energetické krizi, jsme politiky upozorňovali již před lety v souvislosti s rozhodnutím o útlumu těžebního průmyslu. Reakce na náš dopis byla nijaká. Neobtěžovali se ani odpovědět.
Dvojí zdanění kritizují také odborníci…
Není divu, že jsou terčem ostré kritiky zaměstnavatelských svazů, odborů, minoritních akcionářů ČEZu, ale třeba i vládních legislativců. Podle nich jde o takzvané dvojí zdanění, které není v souladu s Ústavou ČR. Podle odborníků je navíc česká cesta pravděpodobně v rozporu s nařízením EU. Problémem je také výše navrhovaných sazeb, která je příliš vysoká a bude firmy nutit k daňovým optimalizacím nebo k propouštění zaměstnanců.
Proslýchá se, že jedno sdružení požádalo dopisem odborový svaz o vystoupení z ČMKOS. Je to pravda?
Ano. Sdružení rozhořčilo, že dvojí zdanění, které postihne těžařské firmy a zaměstnance, je preferované vedením odborové centrály. Diskuse k tomuto bodu byla bouřlivá, nicméně jsem členům rady vysvětlil, že v této fázi by odchod z ČMKOS byl pro náš odborový svaz ztrátový. S tímto postojem jsem seznámil radu ČMKOS a upozornil, že dvojí zdanění nám již nyní blokuje vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně.
V jaké fázi je vyjednávání odvětvové smlouvy?
Nová odvětvová smlouva by měla platit pět let. Vzhledem k rekordní inflaci požadují odbory odpovídající růst zaměstnaneckých mezd. A právě schválená windfall tax je pro zástupce zaměstnavatelů důvodem, proč blokují jednání o článku číslo 34 odvětvové smlouvy o zachování reálné mzdy zaměstnanců. Pro odbory i samotnou odvětvovou smlouvu však jde o klíčový článek, bez něho by odvětvová smlouva ztratila význam. Stále věříme, že vyjednavači najdou nakonec přijatelný kompromis a kolektivní smlouvu včas uzavřeme. S prezidentem zaměstnavatelského svazu jsem o tom neformálně hovořil a ujistil mě, že i jejich svaz má zájem na tom, aby kolektivní smlouva vyššího stupně byla uzavřena.
Kterými dalšími nápady vláda komplikuje práci odborů?
Odborový svaz samozřejmě stále vyřizuje běžnou agendu a zaobírá se problémy, které se týkají odborů a zaměstnanců. Mezi ně určitě patří navrhovaná opatření Národní ekonomické rady vlády ke snížení deficitu státního rozpočtu. K tomu by mělo vést například prodloužení věku odchodu do důchodu. Ministrovi práce Marianu Jurečkovi se zase zdá, že podpora v nezaměstnanosti je příliš štědrá a je proto třeba ji snížit. My si naopak myslíme, že úřady práce by měly pracovat lépe s propuštěnými lidmi například v hornictví, které je velice specifické, a horníci mají obrovský problém jak v rámci pracovního trhu, tak i ze zdravotních důvodů se někde uchytit. Podobné návrhy jdou zcela jasně proti zaměstnancům a občanům. Odborový svaz rovněž nesouhlasí s návrhem na zkrácení rodičovské dovolené. S takovými nápady přichází vláda v době, kdy graduje energetická a hospodářská krize a firmy se netají tím, že budou muset propouštět. Paradoxem je, že vláda okrádá firmy, které mají rozhodující zásluhu na tom, že Česká republika má ještě pořád dostatek elektřiny a tepla pro domácnosti a firmy.
Máte i pozitivní zprávy?
Vedení a rada odborového svazu pochopitelně neřešily pouze nepříjemné problémy. Například na Českém báňském úřadě jednala komise k udílení nejvyššího rezortního vyznamenání, kterým je medaile Jiřího Agricoly. Velice mě potěšilo, že kromě původního návrhu odborového svazu, převezme medaili ještě jeden odborář. Takže 10. ledna 2023 by měli na Českém báňském úřadě převzít vyznamenání za rok 2021 dlouholetý předseda odborové organizace Moravských naftových dolů a místopředseda Českomoravského sdružení Vladimír Baldrian, za rok 2022 předseda SZOO Ostrava Václav Sacha a místopředseda SOO CCG Most Pavel Murcko. Jsem rád, že budu u toho a společně s předsedou Českého báňského úřadu vyznamenaným pogratulujeme.