Sokolovské muzeum ve spolupráci se Sokolovskou uhelnou instaluje u jezera Medard tabuli s informacemi pro návštěvníky. Bude ale úplně jiná, než na které jsou turisté běžně zvyklí. Nenajdou na ní totiž nic jiného, než zdánlivou změť černých a bílých obdélníčků.
„Jde o takzvaný QR kód, se kterým umí pracovat chytré telefony,” vysvětlil ředitel muzea Michal Rund. Instalace malé tabulky s tímto kódem na břehu jezera přitom bude mít hned několik výhod. Tou hlavní je, že díky QR kódu se návštěvníci dozvědí mnohem víc věcí, než z běžné informační tabule. Po načtení kódu přes běžně dostupný software totiž mobilní telefon otevře internetovou stránku s uloženými informacemi.
Čtěte také:
Vedle jezera Medard se vytěží další uhlí
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty
„U Medardu bude mít na výběr ze tří jazyků, kromě češtiny tam budou všechny texty také anglicky a německy,” řekl Rund s tím, že kromě textových informací zde lidé najdou také fotografie. „A to jak z doby těžby v lomu, případně před ní, ale také z průběhu rekultivace a vzniku dnešního jezera Medard. A do budoucnosti, pokud to bude technicky možné, třeba i nějaké video.”
Informace lze přitom dále libovolně rozšiřovat, aniž by se musela informační tabule předělávat a to výrazně snižuje náklady. Ty bude v případě instalace u jezera Medard hradit sokolovské muzeum z vlastního rozpočtu. Nejde přitom o první zkušenost muzejníků s touto technologií. QR kódy totiž úspěšně využívají už několik let v rámci projektu Česko-bavorského geoparku, který propaguje geologické a montánní památky v oblasti. Podobných tabulí tak je dnes instalováno už více než čtyři stovky, z toho víc než polovina je právě v Karlovarském kraji. Jen v loňském roce si pak jejich prostřednictvím lidé načetli informace víc než 80 tisíc krát.
Další výhodou tabulek s QR kódy je jejich velikost. Nestávají se díky tomu tak často cílem vandalů,” poukázal ředitel muzea na problémy, které v minulosti postihly například naučnou Ježkovu stezku, vybudovanou kolem výsypek a lomů mezi Sokolovem a Vintířovem, která musela opakovaně čelit nájezdům vandalů.
Jezero Medard vzniklo v místě dřívějšího uhelného lomu Medard-Libík. První voda začala zatápět důl již v roce 2008, kdy Sokolovská uhelná přestala čerpat důlní vody a ty prosakovaly z okolních svahů. Důlní vody se sem dokonce přečerpávaly i z nedalekého dolu Jiří. V roce 2010 se začala do dolu přivádět voda z řeky Ohře. Konečné výšky hladiny dosáhl Medard v roce 2016. Jezero leží v nadmořské výšce 400 m, rozlohu má cca 400 hektarů a v některých místech je hluboké až 50 metrů. Délka vodní plochy je 4 km a šířka 1,5 km.
Na území dnešního jezera Medard se nacházelo několik hlubinných hnědouhelných dolů, ve kterých začala těžba v 19. století, jako například důl Adolf-Žofie (1898), Důl Felicián (1871), Důl Antonín-Anežka-Josef (1886). Protože hlubinnou těžbou se nevytěží všechno uhlí, přetěžily se tyto doly povrchovými lomy. V roce 1872 začal být rozfáráván lom Libík, který ukončil těžbu jako spojený lom Medard-Libík v roce 2003.
Povrchový lom Medard byl otevřen v roce 1918 a těžilo se v prostoru vymezeném v jižní části železniční trati Sokolov – Cheb, v severní části pak obcemi Kluč a Habartov. Lom Medard II. ukončil těžbu 9. září 1975, v části Medard I. se pak uhlí těžilo až do 31. března 2000.
Mohlo by vás zajímat:
O uhlí se často lže
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme