Doba čtení:6 m, 5 s
Vláda v červnu schválila surovinovou politiku ČR v oblasti nerostných surovin. Odbory si stěžují, že neměly příležitost materiál připomínkovat. V rozhovoru pro časopis Horník-geolog-naftař to řekl předseda Odborového svazu PHGN Jan Sábel. Rozhovor přinášíme v krácené podobě.
Prioritou České republiky by podle nové koncepce měla být bezpečnost dodávek, ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele a efektivní využívání surovin z domácích zdrojů. Je tomu skutečně tak?
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje zpracovat materiál, týkající se takzvaných moderních high-tech surovin na území Česka. Jako příklad takové suroviny MPO označuje lithium. Podle nové surovinové politiky si bez těchto surovin nelze představit ekonomiku 21. století. Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním je evidentní. V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit.
Všechny tyto kovy jsou důležitými komponenty například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů, uvádí materiál MPO. Patří sem i černé uhlí, ale udivuje nás, že už ne uhlí hnědé, které je stále strategickou surovinou pro energetiku a teplárenství.
Za nezbytnost pro Česko označuje ale dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí.
To ano, ale hnědé uhlí na rozdíl od uhlí černého není zařazeno mezi strategické suroviny, což je velice podivné. Vždyť naše země má obrovské zásoby velice kvalitního energetického uhlí, které je navíc snadno dostupné. To by ale politici museli najít odvahu vzepřít se vydírání zelených a ekologů a rozhodnout o prolomení územních ekologických limitů na severu Čech.
Čtěte také:
Uhlí má potenciál, je přesvědčena GE
Trump chce energetickou nezávislost USA
Biomasa ani větrníky a solární panely nezajistí dostatek elektřiny ani vytápění sídlišť a městských aglomerací za přijatelné ceny. Je dokázáno, že se o tom zřejmě nesmí v médiích mluvit a psát, že například využívání biomasy je daleko škodlivější pro přírodu i pro ovzduší, než používání kvalitního hnědého energetického uhlí. Politici jsou však zbabělí a myslí pouze na své posty. Ne všude ale jdou politici zeleným tak na ruku jako u nás.
Evropská komise nutí členské státy, aby zavíraly povrchové a hlubinné doly a kupovaly uhlí dovážené ze zámoří. To je postavené na hlavu.
V některých jiných zemích politici myslí také na to, aby firmy i domácnosti měly bezpečné a cenově dostupné suroviny pro výroby elektřiny a tepla. I když si to nová koncepce surovinové politiky dala do vínku, já tomu příliš nevěřím. Naši zastupitelé napříč politickým spektrem se dosud chovali opačně. Upřednostňovali zájem zeleného byznysu před zájmem české energetiky a spotřebitelů.
Například v sousedním Polsku je z 90 procent výroba elektřiny z uhlí, kterého má Polsko obrovské zásoby. Polské vlády i přes vydírání evropských zelených, kteří ovládli Evropskou komisi, domácí těžbu uhlí podporují a žádají o výjimku. Světové mocnosti jako Austrálie či USA mají obrovská ložiska uhlí, těží ho a vyvážejí do Evropské unie. Evropská komise nutí členské státy, aby zavíraly povrchové a hlubinné doly a kupovaly uhlí dovážené ze zámoří. To je postavené na hlavu.
Vaše slova zřejmě potvrzuje i aktuální situace, kdy si hutě v Moravskoslezském kraji stěžují, že jim chybí uhlí z Dolu Paskov.
Přesně tak. Těžební černouhelná společnost OKD je v insolvenci. V rámci úspor byl v březnu uzavřen Důl Paskov, kde jsou ještě velké zásoby nejkvalitnějšího koksovatelného černého uhlí v Česku. Jediným důvodem byla údajně nerentabilní těžba. Uplynuly tři měsíce a hutě mají problém vyrovnat se se ztrátou koksovatelného uhlí z OKD.
Hutě a železárny musí uhlí z Paskova nahrazovat dovozem z Kanady, Austrálie nebo Polska. Má to však háček. Dovezené suroviny mají jiné vlastnosti, než mělo uhlí z Paskova a hutě musí vytvořit směs z několika druhů dovezeného uhlí, které je zřejmě méně kvalitní než to z Paskova. A to má být úspora?
Čtěte také:
Dnes končí těžba v dole Paskov
Paskovský dobývací prostor zavírají hráze
My dobrovolně likvidujeme domácí suroviny a dovážíme za drahé peníze méně kvalitní ze zahraničí. Není to turecké hospodářství? Na jednáních tripartity, kterých se zúčastňuji, na to pravidelně poukazuji. V rámci OKD má důl Lazy, kde se rovněž těží koksovatelné uhlí, skončit v příštím roce. Zbývá ČSM, kde se bude těžit koksovatelné uhlí do konce roku 2021. Pak se zavře celá důlní OKD, tisíce lidí přijdou o práci, protože je to údajně, podle zelených mozků a nezodpovědných politiků, ekologické a úsporné. A co potom?
Koksovatelné uhlí horší kvality budeme dovážet, vlastně už dovážíme, za velké peníze ze zahraničí? Kde potom skončí údajný záměr nové surovinové koncepce zajistit bezpečnost dodávek, ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele a efektivní využívání surovin z domácích zdrojů? Já to vím už teď. Skončí to pouze na papíře.
To je hodně pesimistický odhad. I přes neuváženou privatizaci těžebního průmyslu jsou ložiska nerostných surovin stále ve vlastnictví státu. Rozhodnutí, jak se tyto suroviny budou či nebudou využívat, je ve svrchované pravomoci státu a konkrétních vlád. Takže příčina nedobrého stavu bude někde jinde?
Za prvé je zde trvalý tlak Evropské unie na likvidaci těžebního průmyslu a využívání uhlí v energetice. To je bez debat. Za druhé je tu nezodpovědný přístup českých vlád k této problematice. O uhlí, jako údajně největším znečišťovateli ovzduší a životního prostředí, se dlouho a vytrvale lže. Za třetí zde evidujeme nehospodárnou těžbu uhlí některých majitelů dolů. Choval se tak například bývalý majitel a likvidátor OKD Zdeněk Bakala.
Čtěte také:
Na Cínovci leží přes milion tun lithia
Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku
Stát by měl zákonem nebo prostřednictvím Českého báňského úřadu donutit těžaře, aby důsledně vytěžovali uhlí a těžbu tak zhospodárnili. Jenže u nás si každý dělá, co chce, a stát pouze přihlíží.
Jak tedy hodnotíte celkovou úroveň nové energetické koncepce?
Koncepce byla připravena podezřele rychle bez toho, aby odbory mohly tento materiál prostudovat a připomínkovat. O budoucí koncepci jsme jednali se zaměstnavateli v důlním průmyslu před dvěma lety. Společně jsme vypracovali studie, navrhli řešení. Kladli jsme důraz na těžbu hnědého uhlí a na prolomení územních limitů. To vše jsme poskytli vládě. Uplynul nejméně rok a vláda najednou zasedla a schválila surovinovou politiku bez konzultace s odbory. Proto hodnotíme nový materiál o surovinové politice skepticky.
Pokud jde o ochranu klimatu, dalo 19 členů uskupení zemí G20 najevo, že je Pařížská dohoda nezvratná. Zároveň přijaly formulaci prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí s ostatními zeměmi úzce spolupracovat a pomáhat jim „v čistším a účinnějším využití fosilních paliv“. Co o tom soudítě?
To je velice rozumný postoj. Prezident Trump už při prezidentských volbách sliboval, že těžbu uhlí v USA, kterou jeho předchůdce Obama omezoval, zachová a bude ji podporovat. Trump se nenechá vydírat zelenými a nehodlá dopustit, aby nereálné záměry pařížské dohody financovaly Spojené státy. Chce chránit americký průmysl, kam patří i důlní společnosti, a zachovat a vytvářet nová pracovní místa.
Oteplování je cyklický přírodní úkaz a s uhlím nemá nic společného.
Z prezidenta Trumpa by si měli vzít příklad nejen naši politici, ale i ti evropští. Trump je zkušený podnikatel, a proto odmítá ekologické blouznění o tom, že likvidací důlních společností a těžby uhlí se zastaví oteplování. Oteplování je cyklický přírodní úkaz a s uhlím nemá nic společného.
Mohlo by vás zajímat:
Nejsevernější švédské město se přesune
Důl v Genku se proměnil v kulturní centrum
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody