Kefalonie: větrníky, kam se podíváš

Větrné elektrárny nad zálivem Argostoli. Z jednoho místa jich je celkem vidět čtyřicet. Foto: Kamil Fiala

Na kopcích řeckého ostrova vyrostly větrné elektrárny jako houby po dešti. Z jednoho místa jich je dokonce vidět rovných 40. Jen se v létě moc netočí.

Hornatý ostrov Kefalonie v Jónském moři nedaleko od známého Zakynthosu vypadá jako ráj příznivců větrné energie. Vrtule elektráren jsou vidět snad z každé vyhlídky do vnitrozemí, protože vrcholy tamních kopců jsou jimi „porostlé“ opravdu vydatně. Dříve či později jejich pozorovatele upoutají dvě věci.

Čtěte také:
Turecko obnovením průzkumu naštvalo Řeky
Trump podepsal zákon o sankcích kvůli Nord Stream 2

Za prvé se vrtule v srpnu netočí ani pořád, ba ani většinu času. Což by člověk tak nějak na horách čekal. Důvodem je pravděpodobně to, že zdejší pravidelný letní vítr zvaný Maistro nedosahuje intenzity známějšího Meltemi, který ovívá ostrovy v Egejském moři. Pohled na větrnou předpověď pro Kefalonii na následujících 10 dnů je k dispozici zde. Z této předpovědi, která je fázovaná po šesti hodinách je zřejmé, že do konce srpna bude na ostrově jen výjimečně vanout vítr rychlostí tři metry za sekundu. Většinu času však bude jeho rychlost pod touto úrovní. (Pro srovnání větrná předpověď pro ostrov Karpathos v Egejském moři zde.)

Výhled na průměrnou rychlost větru na Kefalonii v následujících devadesáti dnech nabízí například portál Weatheronline.cz (zde) a i podle ní bude rychlost větru na ostrově nejčastěji kolísat mezi čtyřmi až pěti metry za sekundu. Roční průměr pět metrů za sekundu je přitom hranice pro to, aby se oblast označovala jako vhodná pro výstavbu středních a velkých větrných elektráren (zde). Samozřejmě větrné podmínky v úrovni rotorů budou poněkud odlišné, ale pro základní představu o větrnosti dané oblasti by mohly uvedené předpovědi stačit. (Pro srovnání, větrné mapy Česka jsou na stránkách Ústavu fyziky atmosféry zde.)

Oproti tomu solární elektrárny, proto jejich stavbu mají obecně jižní státy vhodnější podmínky, než například Česko, jsem viděl pouze dvě. Ani jednu přitom nešlo v žádném případě označit za velkou.

Druhou pozoruhodností kefalonských VTE je skutečnost, že vrcholové partie hor s větrníky jsou úplně holé. Netvrdím, že všechny, ale valná většina určitě. Jako by na ně někdo narýsoval čáru, od které už vegetace neroste. Výškou vrcholů to nebude, protože stejně vysoké i vyšší hory v sousedství jsou porostlé často až po samý vrcholek. Včetně nejvyšší hory Ainos, která je s 1628 metry o kousek vyšší než Sněžka. Mohlo by to být kvůli samotným větrníkům?