Koksárna ve válečné zóně

Majitelem je nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Foto: wikipedia.org Komul

Největší evropská koksárna leží u východoukrajinské Avdijivky. Závod již třetím rokem pracuje doslova ve válečných podmínkách. Frontová linie mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty je od továrny vzdálená asi deset kilometrů.

Podnik, jehož majitelem je nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, zaměstnává čtyři tisíce lidí, což znamená, že živí většinu obyvatel Avdijivky, v níž dnes žije asi dvacet tisíc obyvatel. Původně jich zde bylo asi o třicet tisíc více. Nyní firma vyrábí 10 tisíc tun koksu denně, uvedl server iHned.cz.

Čtěte také:
Počítačový virus napadl energetiku Ukrajiny
Na Ukrajinu dorazilo americké uhlí

Generálním ředitelem avdijivské koksárny je Musa Magomedov. Jeho pozici mu závidí jen málokdo. Ředitelem se stal na konci roku 2012 a o šestnáct měsíců později musel řešit, jak zachovat výrobu v podmínkách těžkých bojů. „Neustále sem něco padalo, dvanáct našich pracovníků zahynulo, dva přímo tady v továrně. Patnáctkrát jsme museli zastavit výrobu, což je obrovský problém. Kdyby totiž teplota v pecích klesla pod 900 stupňů Celsia, popraskaly by vnitřní cihly a závod by byl na odpis. Jednou jsme dokázali během pár hodin postavit náhradní plynovod, jindy vyrobili vlastní generátor elektřiny, vymýšleli jsme unikátní inženýrská řešení,“ uvedl Magomedov. „Na začátku jsme si mysleli, že nikdo po závodu střílet nebude, když je tak důležitý. Jenže pokud se začne střílet, tak je to všem jedno. Když střílejí po lidech, umírají děti, tak kdo by se staral o nějaké uhlí nebo železo,“ dodal.

Jedním z paradoxů konfliktu na Donbasu je to, že až do letošního jara avdijivská koksárna odebírala uhlí z šachet v Makejevce a Krasnodonu, které leží na opačné straně fronty. „Bylo to absurdní. Bojovali jsme nedaleko města Horlivka a mezi našimi pozicemi a zákopy separatistů byla železnice. A každý den ve tři odpoledne střelba z obou stran utichla, aby mohl projet vlak,“ vzpomíná na jaro loňského roku bývalý voják ukrajinské armády Oleksij.

Majitel koncernu Metinvest, pod který spadá avdijivská koksárna, zmíněné doly a celá řada dalších podniků včetně oceláren, Rinat Achmetov se snažil udržet své firmy v chodu. Nejbohatší Ukrajinec byl největším poskytovatelem humanitární pomoci na území pod kontrolou separatistů. Jenže Kyjev nakonec pod tlakem aktivistů z řad veteránů hranici uzavřel a separatisté Achmetovovy podniky na svém území znárodnili. Značná část z nich nyní nefunguje.

To má pro koksárnu ekonomické důsledky. „Teď nakupujeme uhlí z USA, Nového Zélandu nebo Austrálie. Když byly v Austrálii povodně, cena vyskočila na 300 dolarů za tunu, ale koks stál jen 270, takže jsme měli obrovskou ztrátu. Trh s ocelí je otevřený, konkurujeme si s firmami, které mají normální logistiku, a my jsme vůči nim v nevýhodě. Přežíváme díky tomu, že jsme součástí integrovaného koncernu, jinak bychom neměli šanci,“ uzavřel Magomedov.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech