Doba čtení:2 m, 50 s
„Klíčové je především zvládnutí transformace teplárenství umožňující kontrolovaný odchod od využití uhlí při výrobě tepla,“ upozorňuje výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
Portál iUHLI.cz publikoval názory na programové prohlášení vlády o energetice, které redakci poskytla Lenka Kovačovská (výkonná ředitelka plynárenského svazu), hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor a mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný. Odpovědi Lenky Kovačovské se však do původního materiálu nevešly v plném rozsahu, proto je přinášíme v samostatném rozhovoru.
Jak hodnotíte programové prohlášení vlády z pohledu energetiky?
Programové prohlášení obsahuje celou řadu pro budoucnost energetiky důležitých tezí, bez kterých by nebyla možná energetická tranzice. Z pohledu plynárenství vnímáme pozitivně zejména to, že i nová vláda pokračuje v úsilí uznat zemní plyn jako klíčové transformační palivo v procesu dekarbonizace.
Vláda by chtěla skoncovat s uhlím do roku 2033. Považujete to za reálné?
Teoreticky to reálné je, což ostatně potvrzují i některé průběžné výstupy Uhelné komise, avšak pouze za předpokladu naplnění všech důležitých podmínek pro útlum, zejména včasné náhrady utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji, aby byla i nadále zajištěná energetická bezpečnost ČR. Klíčová je nejen výstavba nových jaderných zdrojů a posílení rozvoje obnovitelných zdrojů, ale především zvládnutí transformace teplárenství umožňující kontrolovaný odchod od využití uhlí při výrobě tepla. Důležitým prvkem pro nahrazování uhelných zdrojů jinými zdroji s menší emisní stopou paliva budou dostatečné investiční pobídky, ať už se jedná o dotační, tržní nebo regulatorní stimuly, a to nejen na národní úrovni, ale i evropské mantinely typu taxonomie a podobně.
Na druhou stranu, popravdě, konec uhlí v české energetice spíše než vláda rozhodne evropská legislativa a trh prostřednictvím ceny emisní povolenky.
Co všechno by se muselo za 11 let udělat a postavit, aby bylo skutečně možné s uhlím skončit v roce 2033?
V kontextu uhelného phase-outu v roce 2033 považujeme za naprosto klíčové zvládnutí přechodu systému zásobování teplem na alternativní paliva. S ohledem na taxonomii a další evropskou legislativu by tato transformace měla být učiněna poměrně rychle, pokud chceme na ni – především v případě plynu – čerpat jakékoliv dotace nebo podpory. Co se týká investic pro teplárenství pro přechod od uhlí, je zde Modernizační fond, kde je v programu HEAT, určeného pro modernizaci soustav zásobování tepelnou energií a změnu palivové základny, alokováno 26 procent z celkové částky vyčleněné pro ČR. V programu HEAT patří mezi podporované oblasti mimo jiné rekonstrukce nebo náhrada zdroje tepla se změnou palivové základny na zemní plyn. Co se týká samotného přechodu, tak provozovatelé distribuční a přepravní soustavy evidují zájem několika desítek tepláren o jejich připojení k plynárenské soustavě. Dále se týče výroby elektřiny, tak dle zmiňovaných průběžných výstupů a doporučení Uhelné komise bude v roce 2033 u plynových elektráren potřeba vyrobit 2 475 až 12 040 gigawatt hodin, podle zvoleného scénáře navrženého Uhelnou komisí. Vláda by k zajištění dostatečného instalovaného výkonu v řiditelných zdrojích pro potřeby řízení elektrizační soustavy v každém okamžiku měla přistoupit stejně proaktivně jako většina evropských států (a většina našich sousedů), tj. připravit a urychleně notifikovat systém kapacitních mechanismů, které by motivovali investory k jejich výstavbě a provozování.