Kovačovská: Z plynu můžeme mít 1700 MW

Podle Lenky Kovačovské nejde zatím odpovědět na otázku, kolik by navýšení kapacity výroby elektřiny z plynu stálo. Lenka Kovačovská. Foto: MPO

„Na mixu primárních energetických zdrojů by se plynná paliva mohla podílet 20 až 30 procenty,“ domnívá se Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu. Jaké by to znamenalo náklady, odhadovat nechtěla.

Kolik procent z českého energetického mixu by reálně mohl tvořit plyn?

Těžko říct, jelikož to záleží na mnoha faktorech, v podmínkách ČR především na tom, zda se podaří nebo nepodaří postavit nový jaderný zdroj, do kdy se podaří prodloužit provoz stávajících jaderných zdrojů a jak se bude vyvíjet cena emisní povolenky, tudíž, jak rychlé bude odstavování uhelných elektráren a tepláren. Taktéž záleží na požadavcích na výkonovou bilanci, v širším měřítku na vývoji ekonomiky, politik v oblasti klimatu, geopolitice, popř. i společenských změnách a vědeckém pokroku. Co se týká výroby elektřiny, plyn by podle platné Státní energetické koncepce, která počítá s výstavbou nových jaderných zdrojů, mohl mít podíl pět až 15 procent.  Na mixu primárních energetických zdrojů si dovedu představit, že by se plynná paliva mohla podílet 20 až 30 procenty.

Čtěte také:
Plynárenská síť spolyká desítky miliard
Berlínský blackout vyděsil Němce

Kolik by na to muselo vzniknout plynových a paroplynových elektráren?

Domníváme se, že se bavíme o dodatečném výkonu minimálně 1 700 MW.  Otázkou je taktéž větší rozvoj menších plynových kogeneračních zdrojů.

Tyto elektrárny se stavějí docela svižně. Jak dlouho by asi mohla trvat výstavba tolika bloků?

Ano, samotné elektrárny se staví velmi svižně, jelikož se jedná o zcela standardizovaný „produkt”. Pokud máte všechna povolení, lze takovouto elektrárnu bez problémů postavit během tří až pěti let.

Samozřejmě se nedá vyhnout otázce na náklady. Na kolik by výstavba či přestavba současných kapacit v takovém rozsahu mohla přibližně přijít?

Opět se na tuto otázku takto od stolu nedá odpovědět. Samotné náklady na jeden zhruba 600 megawattový blok se pohybují kolem 10 až 15 miliard českých korun. Plus je potřeba připočíst náklady na připojení k plynárenské infrastruktuře, a to se samozřejmě bude lišit lokalitu od lokality, jednak podle terénu a jednak podle vzdálenosti od stávající plynárenské infrastruktury.

Dá se odhadnout, jak by se tyto investice projevily v ceně elektřiny pro koncové odběratele?

Cena silové elektřiny pro české spotřebitele není ovlivňována skladbou českého výrobního mixu, ale cenou na dominantním trhu s elektřinou v Německu (EEX burza). Náš národní energetický mix se promítá pouze do míry ziskové marže pro vlastníky jednotlivých zdrojů.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě