Kraus ve Švýcarsku milost nedostal

O udělení milosti ve Švýcarsku rozhodují na společném zasedání obě komory parlamentu – Národní a Stavovská rada. Foto: wikipedia.de

Švýcarský parlament zamítl žádost o milost, kterou podal bývalý manažer Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petr Kraus. Informoval o tom list Tagblatt i další švýcarská média. Federální soud v Bellinzoně v roce 2013 odsoudil šest manažerů MUS za podvod a praní špinavých peněz. Kraus tehdy dostal tříletý trest odnětí svobody.

O milost požádal na počátku tohoto roku, kdy byl stále ve švýcarském vězení. Od poloviny září je však již na svobodě a zpět v Česku. Krausův právník na dotaz ČTK označil postup švýcarských orgánů za absurdní.

Čtěte také:
Před 20 lety prodala vláda akcie MUS
Podle Koláčka nebyl v kauze MUS nikdo okraden

O udělení milosti ve Švýcarsku rozhodují na společném zasedání obě komory parlamentu – Národní a Stavovská rada. Podle švýcarských médií se švýcarští poslanci zabývali žádostí o milost poprvé po dvanácti letech. Zamítnutí doporučila už dříve parlamentní komise, která se udílením milostí zabývá a která se počátkem září sešla poprvé od roku 2008. Zákonodárci se dnes s jejím názorem ztotožnili.

Milost se podle švýcarských médií v zemi obvykle udílí jen v případě, že se závažné skutečnosti, okolnosti nebo důkazy objeví až po verdiktu nebo je nebylo možné při rozhodování soudu zohlednit. Parlament rozhoduje o milostech pouze tehdy, když rozsudek vynesl spolkový soud. V ostatních kauzách mají rozhodovací právo jednotlivé švýcarské kantony.

Krausův právník Petr Balcar na dotaz ČTK uvedl, že jeho klient podal ve Švýcarsku žádost o milost na počátku tohoto roku, tedy ještě v době, kdy si odpykával ve vězení trest. Žádal podle něj přitom jen o odpuštění zbytku trestu, aby se mohl osobně zúčastnit hlavního líčení u Městského soudu v Praze, kde se projednává kauza MUS. „Více jak před týdnem však trest celý vykonal a je již zpět v ČR,” uvedl Balcar. To, že švýcarský parlament o milosti rozhodoval až v okamžiku, kdy se jeho klient ocitl na svobodě, podle právníka “ukazuje absurditu konání švýcarských justičních orgánů”.

Komise švýcarského parlamentu, která zamítnutí milosti doporučila jednomyslně, ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že líčení v Praze by bylo možné se zúčastnit i prostřednictvím videokonference. Podmínkou udělení milosti ve Švýcarsku podle předsedy komise Daniela Fässlera navíc je i to, aby dotyčný svého činu litoval. „Že ukáže lítost a uzná svou chybu,” uvedl důvody Fässler. Podle něj ale komise nenabyla dojmu, že by tomu tak v případě odsouzeného Čecha bylo.

V kauze vytunelování MUS čelil Kraus obžalobě také u pražského městského soudu. Loni v září bylo ale jeho stíhání zastaveno, neboť soud dospěl k závěru, že skutky, za které jej český stát obžaloval, jsou totožné s těmi, za něž Krause už odsoudili právě ve Švýcarsku. Podle švýcarské parlamentní komise žádal Kraus o propuštění, aby mohl u soudu v Česku svědčit ve prospěch dalšího obžalovaného a potažmo prokázat i svou nevinu. Po osvobození u českého soudu by tak mohl Kraus usilovat o revizi rozsudku i ve Švýcarsku.

Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud v roce 2013 šest mužů – Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Koláčkovi s Krausem odvolací soud zamítl žádosti o zkrácení trestu, a verdikt se tak pro ně stal pravomocným.

Koláček ale do švýcarského vězení odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v Česku. Krause poslal soud do vězení na 36 měsíců, z toho na 16 měsíců nepodmíněně. Bývalý manažer dostal také podmíněnou pokutu se zkušební dobou dvou let. Za mříže zamířil nedobrovolně až v květnu loňského roku poté, co ho švýcarská policie zadržela na ženevském letišti.