Doba čtení:2 m, 47 s
Podle převažujícího přístupu médií „za požáry stojí změna klimatu“. Což není pravda. A dokonce i podle IPCC jejich počet neroste. Leč noviny a „odborníci“ tvrdí něco jiného.
Pravda je taková: požáry nezakládá klimatická změna, ale člověk. Podle některých odhadů je člověk za vznikem 95 procent požárů. Pravda je však i to, že ve vyschlé krajině se oheň šíří lépe. Tohle jsou fakta, od kterých by se mělo odvíjet veškeré zpravodajství o požárech v přírodě.
Místo toho, aby se psalo o nezodpovědnosti lidí, kteří požáry zakládají, se však píše o tom, že požáry jsou důsledkem klimatické změny. A že jich bude čím dál víc. Že tak to prostě je a bude. Jenže ono jich být víc nemusí. Stačí, aby je lidé neopatrností či úmyslně nezakládali. Kromě toho je z veřejně dostupných studií patrné, že bezmála tři čtvrtiny požárů se týkají Afriky. Takže pokud se Afričané naučí s ohněm zacházet bezpečně, nebude o čem psát, protože se počet těchto tragédií sníží o polovinu.
Zastaví evropská dekarbonizace tornáda?
Jenže ony se požáry – navzdory mediální palbě – zmenšují i tak. Bez ohledu na to, kolik jich je, klesá výměra zasažené plochy. Dokládají to dvě studie, o kterých informoval portál Syrzdarma.cz (zde). Což je to, co se v posledních letech z médií jaksi nedozvídáme. Čestnou výjimkou je, jinak spíše alarmistický, článek na SeznamZprávy (zde). „Požáry v Kanadě už spálily patnáctinásobek běžně zasaženého území v této části roku. Vědci mluví o bezprecedentní situaci a zároveň varují, že sezona je teprve na začátku. Světu to připomíná, co ví už dlouho: hořet bude stále víc,“ těmito slovy začíná zmíněný text.
Ovšem studie z roku 2014, která mapovala vývoj v průběhu více než století, říká něco jiného. „V měřeném období 106 let je podle autorů zřetelný klesající trend velikosti plochy, která je každoročně zasažena přírodním požáry. Tempo poklesu spočítali autoři na 12 tisíc čtverečních kilometrů ročně, což odpovídá zhruba 0,3 procenta,“ uvádí materiál z časopisu JGR Biogeosciences (zde). „Celková plocha zasažená přírodními požáry na zeměkouli poklesla za 18 let od roku 2000 o 15 až 32 procent,“ shrnul situaci článek z časopisu Science, který popisuje výsledky studie vědců z několika univerzit i z NASA (zde). A do třetice „bible“ klimatické změny, šestá (tedy nejnovější!) zpráva mezivládního panelu IPCC. „Lesní požáry nevykazují žádný dlouhodobý celosvětový trend z důvodů nárůstů a poklesů v různých oblastech,” uvádí zpráva (zde).
Jde o klima, nebo o změnu režimu?
Co teď s tím, kýho výra?
Nezbytné je rozdělit dvě věci. Zprávy o aktuálních požárech a jeho rozsahu jsou jedna strana mince. Druhou stranu mince představují novinářské interpretace jednotlivých názorů z odborné komunity. Mezi tím, řekněme hranou mince, jsou souhrnné zprávy. A ty, jak to zatím vypadá, vyvracejí novinářské interpretace názorů jednotlivců.
Požáry samozřejmě nemůžeme podceňovat a nemůžeme jim připravovat živnou půdu. K čemu to vede, se ukázalo při požáru v Českém Švýcarsku. Když budeme s ohněm zacházet obezřetně, budeme hlídat lesy, a když se podaří eliminovat žháře, samotná klimatická změna nám požáry nezaloží.
Lidé v evropských státech už jsou „klimatem“ vystrašeni dost. Není potřeba je strašit dál tím, že „jednou bude hořet všude“. Jestli je potřeba někoho strašit, je to vedení Číny a dalších států, které klimatické snahy EU ignorují. Ale požáry v roli strašáka zjevně příliš neobstojí. Ostatně stejně, jako tvrzení ve smyslu, že když pozítří zavřeme uhelné elektrárny, nebudou u nás lesní požáry.