Levné hnědé uhlí může přispět k sociálnímu smíru

Sebastian Lachmann pracuje ve společnosti LEAG, je největší energetickou společností ve východním Německu. Foto eppowereurope cz

Málokdo by věřil, že Německo v plynové krizi zachrání uhelné elektrárny. Rozhodně však Sebastian Lachmann, úředník z lužickosrbské důlní a elektrárenské rodiny a člen spolku Pro Lausitzer Braunkohle, který před zbrklým ústupem od uhlí dlouhodobě varoval.

Pracuji ve společnosti Leag, ale nemluvím za ni a nemohu hodnotit její uhelné elektrárny. Obecně mohu říci, že oba bloky elektrárny byly na určitou dobu převedeny do režimu zabezpečení dodávek a v případě nouze by mohly být v příštích měsících v zimě nasazeny. Jsou na to připravováni. To není snadné a pravděpodobně se to týká všech provozovatelů elektráren současně. Na trhu práce je totiž nedostatek kvalifikovaných pracovníků. To je známo již delší dobu a netýká se to jen Lužice. Mnoho kolegů již bylo posláno domů nebo přeloženo. Lidé se připravili na brzké úplné odstavení obou bloků. A nyní se vracejí zpět,“ uvedl Lachmann v rozhovoru pro server msn.com.

Podle něj je štěstí, že v Lužici jsou stále v provozu povrchové doly, které zásobují uhelné elektrárny v Braniborsku a Sasku. V Severním Porýní-Vestfálsku je to podobné. „Existuje však také dostatek elektráren na černé uhlí. Otázkou je, odkud se bere černé uhlí, protože poslední černouhelné doly byly uzavřeny již před lety,“ řekl Lachmann.

Důl Jänschwalde může pokračovat v těžbě uhlí

Upozornil, že nikdo neví, jak se bude energetická krize vyvíjet. Jak rychle se bude dovážet dostatek plynu z jiných regionů? Jak rychle zprovozníme plovoucí terminály LNG na pobřeží? „Hrozí, že se staneme opět závislými na jiných zemích. Nebyli bychom raději soběstační? Nakonec bychom měli využívat i zdroje, které sami máme, včetně hnědého uhlí v Lužici. Někomu se to nemusí líbit a z hlediska ochrany klimatu by to byl pravděpodobně malý krok zpět. Nikomu však nepomůže, když dlouhodobě poškodíme naši společnost a ekonomiku. Pak už nemůžeme do ochrany klimatu investovat tak intenzivně,“ zdůraznil Lachmann.

Tržní ekonomika podle něj vždy hledí na to, kde lze získat zdroje nejlevněji. „V minulosti to byl ruský plyn. Nyní se LNG zdražuje, a přesto ministerstvo hospodářství předstírá, že jiné alternativy neexistují. Jaderná nebo hnědouhelná energetika nejsou pro současnou vládu alternativou. Musí to lidi tak finančně zatěžovat? Německu jako průmyslové lokalitě také nepomůže, pokud budeme mít i nadále nejvyšší náklady na energie v Evropě nebo na světě. Společnosti zvažují, zda chtějí mít v Německu stále pobočku,“ popsal hrozící rizika Lachmann.

V současné době podle něj zažíváme, co s naší společností dělá obávaná a zjevně hrozící ztráta prosperity a jak se toho zneužívá k vyvolávání strachu. „Přál bych si, aby politici jednali rozhodněji na všech úrovních, včetně energetické politiky, aby byly rámcové podmínky spravedlivější a předvídatelnější. Hnědé uhlí jako bezpečný, dostupný a levný zdroj energie zde může přispět a přispěje k sociálnímu smíru. Trochu více jasnosti a odvahy k pragmatickým rozhodnutím v energetické politice – to by jistě mnohé lidi zbavilo obav,“ uzavřel Sebastian Lachmann.