Doba čtení:2 m, 33 s
Text novely energetického zákona známé jako Lex Plyn již lze vyhledat v legislativní databázi poslanecké sněmovny. Jejím hlavním cílem je urychlení výstavby paroplynových elektráren, a to formou státních garancí a zkrácením povolovacích řízení. Součástí jsou ale i návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada, napsal Ekonomický deník.
Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. „Navrhovaná právní úprava zákona o urychlení výstavby směřuje k urychlení přestavby stávajících uhelných elektráren na plynové. Reaguje na urgentní potřeby společnosti spojené s očekávaným poklesem elektřiny produkované uhelnými elektrárnami. Jakkoli je ústup od uhelné energetiky koncepčně plánován na rok 2033, může nastat podstatně dříve,“ uvedlo ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.
Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů. Platnost jednotného environmentálního stanoviska se naopak prodlužuje na sedm let od jeho vydání.
Další navržená změna v energetickém zákoně, která se týká výroby elektřiny ze zemního plynu, obsahuje požadavek na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu by tak dostalo možnost například zakázat vlastníkům plynových elektráren nákup zemního plynu pocházejícího z Ruska.
Odstavení uhelných elektráren by mohlo způsobit problémy
„Nejistota ohledně cen elektřiny a emisních povolenek může vést provozovatele elektráren k rychlému uzavírání jejich provozu, což by mohlo ohrozit pokrytí spotřeby elektřiny a provozní nároky elektrizační soustavy. Návrh v této souvislosti zavádí nové povinnosti držitelům licence na výrobu elektřiny při zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace tohoto sektoru,“ uvedlo ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě k novele.
Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.
Vzniknou finanční ztrátu a také přiměřený zisk by původnímu či náhradnímu provozovateli uhelné elektrárny uhradil provozovatel páteřní elektrické sítě ČEPS. Ten by peníze vybral od spotřebitelů elektřiny prostřednictvím (navýšených) plateb za systémové služby.
Ministerstvo v důvodové zprávě připomíná podzimní zprávu společnosti ČEPS o zajištění zdrojové přiměřenosti české elektroenergetiky (MAF). Mezi hlavní závěry této analýzy patří varování před nedostatkem výkonu elektráren v zimním období, který může nastat už okolo roku 2030. ČEPS proto doporučil postavit plynové či paroplynové elektrárny s flexibilním výkonem v rozsahu 1600 až 1900 megawattů.
Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025.