
V Česku se bude za pomoci jakýchsi obřích fénů „mařit“ stále více přebytečné elektřiny, kterou v době, kdy ji nikdo nepotřebuje, vyrobí neřiditelné obnovitelné zdroje. Toto, samo o sobě bizarní řešení, je o to absurdnější, že si za maření ještě všichni zaplatíme.
Elektřina v Evropě včetně Česka je drahá. Mnohem dražší než před pár lety. Výrazně dražší než v Americe nebo Asii, což zásadně diskriminuje evropské firmy na světových trzích. Už v nejbližších letech nám hrozí, že budeme mít elektřiny málo. Z významného vývozce se zařadíme do skupiny zemí, které budou závislé na jejím dovozu ze zahraničí. Jestli tedy bude dovážet odkud. Odborníci totiž varují, že v zimě bude elektřiny málo.
Pokud někdo nesleduje energetiku, musí být po přečtení prvních pořádně zmatený. Bude tedy elektřiny málo, nebo naopak příliš? Odpověď je jasná, jak kdy.
Důvodem je štědře dotovaná rostoucí kapacita obnovitelných, převážně solárních zdrojů. Jejich výroba je totiž v průběhu roku extrémně nevyrovnaná. Od jara do podzimu, když svítí slunce, budou dohromady vyrábět tolik elektřiny, že nikdo nebude vědět co s ní. V těchto chvílích bude nutné v distribuční síti vyrovnat bilanci, aby nedošlo ke kolapsu sítě. Cena elektřiny na trhu je v těchto chvílích záporná, to znamená, že výrobci musí zaplatit za to, že ji někdo odebere. Proto se vychytralým vyplatí pořídit zmíněné obří fény a vydělávat na tom, že budou elektřinu mařit a foukat teplý vzduch do okolí.
V zimě bude ale situace naprosto opačná. Výroba solárů se totiž propadá, často skoro až k nule. Pokud se odstaví uhelné elektrárny, nebude dostatek jiných zdrojů, které by potřebné množství elektřiny vyrobily. Budeme muset spoléhat na dovoz. Jestli tedy bude odkud.
Celá situace je skutečně absurdní. Ukazuje na nepromyšlenost a zbrklost v procesu transformace energetiky. Při honu za snížením emisí (ve skutečnosti spíš za zisky ze zeleného byznysu) se zapomnělo na zdravý rozum a ekonomiku. Díky štědrým dotacím se staví další a další solární elektrárny, i když to nedává ekonomický, ani energetický smysl.
Řešení problému existuje. Politici musejí najít odvahu a říci dost. Zatím se jim do toho nechce, protože se obávají, že dostanou vynadáno jednak od aktivistů, ale především od zelené lobby. Ta je hodně silná politicky, mediálně i finančně. Pokud se však nechceme v létě hřát kromě slunce i pod obřími fény, a ještě za to platit, a v zimě se naopak klepat strachy, jestli půjde proud, musíme výhybku přehodit. Ještě stále můžeme.
