Míl: Evropský trh s elektřinou už nefunguje

Někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl upozorňuje, že systém, který tu doteď fungoval, vedl v Německu, ale i u nás k tomu, že jsme měli mít vedle obnovitelných zdrojů a jádra hlavně plynové zdroje, což by vedlo k energeticky bezpečnostnímu riziku, na které mnozí upozorňovali, ale všichni to úspěšně ignorovali. Foto: Jaroslav Míl

Žádný trh s elektřinou v Evropě už nefunguje. Na tom stavu ovšem mnoho firem vydělává, stejně jako například na emisních povolenkách. V rozhovoru pro Echo24 to řekl někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Pokud by transparentní trh existoval, tak není řada energetických zdrojů k elektrické soustavě vůbec připojena. Ony ale připojeny jsou, a to z toho důvodu, že státy ty zdroje subvencují. Ať už jsou to obnovitelné zdroje, nebo v Německu ty plynové a uhelné. Existuje tedy přednostní uplatnění dotovaných obnovitelných zdrojů v síti, do toho dotované plynové elektrárny a kapacitními platbami dotované uhelné elektrárny, aby se vůbec vyplatilo je ještě provozovat. Fosilní elektrárny do toho ještě zatěžujeme emisními povolenkami, aby bylo co přerozdělovat. Trh by tedy existoval, pokud by nebyly tyto zásahy,“ upozornil Míl.

Podmínky ze strany vlád či Evropské komise se podle něj navíc permanentně mění, což bez státních záruk nedává možnost realizovat žádnou dlouhodobou investici s delším obdobím její návratnosti.

Munzar: Odchod od uhlí v roce 2033 je nyní nereálný

Navíc vedle podmínek uplatnění zdrojů na trhu EU mění i podmínky a kritéria provozu zdrojů s ohledem na jejich vliv na životní prostředí. Pro strategický rozvoj energetiky potřebujete stabilní prostředí, které vám zajistí přístup k finančním zdrojům za nízkých úrokových sazeb,“ vysvětlil bývalý šéf ČEZ.

Výroba a dodávka elektřiny je služba

Podle něj je třeba trh s elektřinou vybudovat znovu za jiných podmínek. „To, že je trh s elektřinou nutné znovu definovat, aby byl funkční, opravdu není jen z mé hlavy. Shodli se na tom i Francouzi, Španělé, Italové a další. Já jsem zastáncem toho, že výroba a dodávka elektrické energie je služba, bez ní bude společnost fungovat jen těžko,“ zdůraznil Míl.

Systém, který tu doteď fungoval, vedl v Německu, ale i u nás k tomu, že jsme měli mít vedle obnovitelných zdrojů a jádra hlavně plynové zdroje, což by vedlo k energeticky bezpečnostnímu riziku, na které mnozí upozorňovali, ale všichni to úspěšně ignorovali. Znám mnoho lidí, kteří už v roce 2014 definovali, kdy nastane válečný konflikt na Ukrajině. Spletli se pouze o dva roky. Andrej Sacharov říkal, že energetika je zbraň, tanky a děla byly nahrazeny plynem a ropou. Krátkodobá opatření, která chtějí lidem ceny energií snížit formou eliminace důsledků vysokých cen, pomohou, ale nevyřeší systémové problémy, které evropská energetika má,“ upozornil odborník na fakt, že je nutné řešit nejen důsledky, ale primárně příčinu problémů.

Je smutné, jak katastrofálně čeští politici energetice nerozumí

Míl proto navrhuje, aby stát uzavřel s firmou ČEZ dlouhodobé smlouvy na výkup elektřiny. Naopak si nemyslí, že řešením je zestátnění polostátní firmy. „Minoritní akcionáři ať v něm klidně jsou. Jako stát bych teď jen ulehčil ČEZ tím, že bych od něj odkoupil jaderné portfolio, respektive odkoupil bych pátý blok v Dukovanech a lokalitu v Temelíně, kde by mohly stát další jaderné zdroje. Tím, že stavbu nového bloku bude financovat stát a bude jediným vykupujícím, bylo by to pro spotřebitele, ale i daňového poplatníka ekonomicky zcela nejvýhodnější. Co se týče tzv. znárodňování ČEZ, o kterém jsem také slyšel, tedy vykoupení minoritních akcionářů či nějaká forma restrukturalizace, domnívám se, že to problém s cenami elektrické energie neřeší. To přeci není o vlastnické struktuře. I kdyby stát ČEZ vlastnil, musel by elektřinu prodávat na trhu,“ vysvětlil Jaroslav Míl.