Ministerské zmatky kolem moratoria

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková opakovaně uvedla, že by moratorium mělo být kvůli stabilitě podnikatelského prostředí zachováno. Nyní však její ministerstvo navrhuje jeho zrušení. Foto: vlada.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje v aktuální verzi novely horního zákona zrušit s okamžitou platností pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Ministryně Nováková přitom opakovaně uvedla, že je pro jeho zachování.

„V rámci stabilních podnikatelských podmínek by samozřejmě to moratorium mělo doběhnout. Navíc už je to tři roky, co platí, takže nám zbývají už jenom dva a něco,“ uvedla na konci března ministryně Nováková v České televizi. Nyní však zřejmě otočila.

Čtěte také:
Nováková odvolala ředitele SÚRAO
Novákové zvoní vládní hrana

MPO v reakci uvedlo, že výsledná podoba materiálu bude jasná až po projednání novely horního zákona vládou. „Datum projednání prozatím stanoveno není. Až se tak stane, tak o tom budeme informovat,” sdělila mluvčí ministerstva Miluše Trefancová.

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Zhruba 30 podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Žádali vládu právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.

Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

Verze novely se zachováním moratoria přitom již úspěšně prošla meziresortním připomínkovým řízením, podpořila jej i Legislativní rada vlády. Novelou se zabývali i poslanci na jednání Hospodářského výboru. I oni podpořili zachování moratoria.

„Většina poslanců se kloní k zachování moratoria. Důvodem je zachování předvídatelného podnikatelského prostředí, což doporučila i Legislativní rada vlády,“ uvedl poslanec Pavel Pustějovský (ANO).

Hospodářský výbor považuje tento zákon za velmi důležitý, proto jsme se jím zabývali, i když jej vláda ještě do sněmovny nepředložila. Kloníme se k původnímu návrhu předloženému ministerstvem průmyslu. To znamená dodržet moratorium, ale už jej neprodlužovat a do budoucna stanovovat výši úhrad každoročně,“ vysvětlil zpravodaj zákona Leo Luzar (KSČM). „Kdyby se moratorium nedodrželo, hrozily by arbitráže, před čímž varovala i legislativní rada vlády,“ doplnil.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj