Místo zavržení uhlí země schválily jen odklon

Před začátkem konference v Glasgow OSN stanovila tři kritéria, podle kterých chtěla hodnotit úspěch setkání. Ani jedno nebylo splněno. Foto: pixabay.com

Představitelé téměř 200 zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země pod tlakem Číny a Indie souhlasily namísto zavržení uhlí s postupným odklonem od jeho používání k výrobě elektrické energie.

Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli „vyššímu dobru“ pro text nakonec všichni hlasovali. Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii, eurokomisař Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za „historickou“, napsal server Echo24.cz.

Čtěte také:
Proč bude zadlužené Španělsko odstavovat jádro?
Španělsko zavře jaderné elektrárny

Vedle problematických a velmi mediálně sledovaných debat o postupném útlumu používání uhlí se někteří světoví lídři zavázali také k zastavení odlesňování nebo snižování úniku metanu do atmosféry. Na rozdíl od závěrečné klimatické dohody, kterou jednomyslně schválili všichni účastníci, dílčí dohody uzavíraly jen různě velké skupiny států.

Pořadatelem konference byla Organizace spojených národů (OSN). Cílem setkání bylo přijmout závazky, které by zajistily zastavení globálního oteplování a nárůst teploty nejvýš o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou.

Před začátkem konference v Glasgow OSN stanovila tři kritéria, podle kterých chtěla hodnotit úspěch setkání: snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého na polovinu, získat 100 miliard dolarů od bohatých zemí na pomoc těm chudším a zajistit, aby polovina této částky pomáhala rozvíjejícím se zemím přizpůsobit se nejhorším dopadům změn klimatu. „Ani jedno z těchto kritérií nebylo splněno“, konstatoval generální tajemník OSN António Guterres. „Máme ale základní stavební kameny pro další pokrok,“ dodal.

Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují metanu. Ten má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. K cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 se zavázala téměř stovka zemí, jež dohromady představují přes polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Například Rusko se však k dohodě nepřipojilo.