Doba čtení:2 m, 55 s
Španělsko dluží přes 1,1 bilionu eur. Přesto chce dalších 235 miliard nasypat do přestavby energetiky na obnovitelné zdroje. Může to mít úplně jednoduchý důvod.
Království na Iberském poloostrově má z jádra asi 20 procent elektřiny. Prakticky bezemisní a současně stabilní jaderná energetika představuje jednoznačný přínos ke snaze snižovat emise. Přesto se jí Španělé chtějí do roku 2035 vzdát a za stovky miliard kompletně přejít na obnovitelné zdroje (OZE). Jen v letech 2021 až 2030 si to má vyžádat investice 235 miliard eur. (Článek je zde.) Z uvedené částky půjde 45 procent do OZE, dalších až 35 procent je určeno na zvyšování energetické účinnosti, 15 procent půjde do výstavby sítí a čtyři procenta jsou určena pro koncovou elektrifikaci, oznámila ministryně pro energetickou transformaci Teresa Ribera.
Čtěte také:
Španělsko zavřelo 5 uhelných elektráren
Španělsko zavře jaderné elektrárny
„Španělské jaderné elektrárny nevyčerpají plně životnost 50 let provozu, nemluvě o možnosti prodloužení na 60 let. Což je podle mého názoru neekonomický přístup, který už beztak dluhově značně poznamenanou španělskou ekonomiku dále zatíží,“ varuje ovšem před dalšími dluhy Jiří Gavor z analytické společnosti ENA. (Pět španělských jaderných elektráren začalo fungovat mezi lety 1983 až 1988.)
Přitom země má již nyní problémů dost: Její nejbohatší region Katalánsko se chce osamostatnit, zadlužení země přesáhlo 100 procent HDP, nezaměstnanost je stále vysoká…. OZE navíc všude zvyšují cenu elektřiny, což v zemi s vysokou nezaměstnaností může mít fatální sociální dopady. Jenže postupné odstraňování jaderné energie byl předvolební slib vládnoucích socialistů. A protože jsou za dveřmi předčasné volby, je potřeba vykázat co nejvíc splněných slibů.
„OZE mohou být vnímány jako cesta určitého zlevnění elektřiny pro jednotlivé domácnosti instalací malých zdrojů, když ceny elektřiny v zemi patří k nejvyšším. Navíc takový program může znamenat existenci mnoha pracovních míst, takže z takových plánů lze odvodit argumenty pro nadcházející volby,“ poukazuje na další možnou souvislost s volbami energetický analytik Petr Hlinomaz. „Myslím, že španělský premiér Pedro Sánchez se ve skutečnosti příliš nezabýval kalkulacemi, nakolik je takový záměr opravdu splnitelný, ale smyslem bylo oslovit určitou část voličů před dubnovými parlamentními volbami,“ je přesvědčený analytik.
Politické body by se pravděpodobně daly sbírat i za uvážlivý přístup. A ten bude moci současná vláda přesvědčivě zdůrazňovat. „Přístup Španělska k odstavování jaderných elektráren není tak radikální jako v Německu, které odstaví veškeré své jaderné elektrárny už k roku 2022. V případě Španělska je časový horizont 2025 až 2035 pozvolnější a umožňuje lepší přípravu,“ všímá si Jiří Gavor. A zjevně se dá voličům vysvětlit i ta obrovská investiční částka, která představuje pětinu současného španělského dluhu.
„Zmíněný objem investic nemusí být vnímán jako čistě státní výdaj, ale je možno se na něj dívat jako na číslo, na kterém se mohou podílet zahraniční investoři, vytvoří-li se pro ně dostatečně dobré podmínky, a kteří se navíc v poslední době do španělské energetiky vracejí,“ popisuje Petr Hlinomaz, co se pravděpodobně dozví španělský volič. Upozorňuje však i na to, že by se vláda věčně vyprahlé země měla spíš než přerodem energetiky zabývat něčím úplně jiným. „Otázka vodních zdrojů zde bude podle mého palčivější než elektřina,“ obává se.
Socialistická vláda však má zatím jiné priority, než vodu. Chce ještě v únoru představit v parlamentu plán pro boj se změnami klimatu. Jeho cílem je například roční instalace alespoň 3 000 megawattů nového výkonu ve větrných elektrárnách a solárních elektrárnách. V rámci plánu má od roku 2040 dojít také k zákazu prodeje naftových, benzínových a hybridních automobilů.
Mohlo by vás zajímat:
Utáhnou Němci ještě víc ekologické šrouby?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic