Doba čtení:2 m, 35 s
Rozhodnutí vlády o zachování limitů těžby na lomu ČSA zjednodušeně řečeno signalizuje, že přínos zvýšení energetické bezpečnosti z titulu dodatečných přibližně šesti milionů tun hnědého uhlí ročně nevyváží dopady na zdraví obyvatel a náklady na přesídlení Horního Jiřetína. V reakci na interpelaci to uvedl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
„Uhelné zásoby za územními ekologickými limity je však stále nutné brát za strategické zásoby státu, proto by také nebylo účelné provést jejich úplné odepsání,“ sdělil poslankyni Haně Aulické Jírovcové (KSČM) Mládek.
Dodal, že v energetickém sektoru nyní panuje velká míra nejistot ohledně dalšího vývoje a existuje možnost, že pokud by nebylo možné z různých důvodů naplňovat další rozvoj jaderné energetiky, bude nutné řešit otázku další těžby na lomu ČSA znovu. „I proto byl v usnesení vlády k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách formulován tento úkol: předložit vládě do 31. prosince 2020 v rámci periodického vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce analýzu potřeb uhlí,“ uvedl ministr.
Čtěte také:
Rozhodnutí o ČSA je chybou ČSSD
Propuštěné horníky musí zvládnout pracák
Připomněl, že MPO zpracovalo dle usnesení vlády čtyři studie k problematice limitů těžby. A to studii sociálních a ekonomických dopadů variant další těžby, studii dopadů těchto variant na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva a studii analyzující sektor teplárenství. „Tyto studie byly zpracovány, jak nejkvalitněji to bylo možné, s využitím dříve vytvořených materiálů a využitím spolupráce externích odborných společností. Je pravdou, že daná problematika je velmi složitá a některé údaje nebylo možné, kupříkladu v rámci studie ekonomických dopadů, v požadovaném detailu do studií zahrnout,“ konstatoval Mládek. Také potvrdil, že se bude každoročně vyhodnocovat plnění opatření uvedených ve Státní energetické koncepci, a to počínaje rokem 2016.
Aulická chtěla od Mládka vědět, zda souhlasí se spalováním nekvalitního hnědého uhlí z Německa a Polska a co hodlá v tomto smyslu podniknout na ochranu zdraví občanů. Mládek uvedl, že společnost nebo domácnost má plné právo rozhodnout, odkud bude kupovat uhlí, tedy zda v ČR nebo zahraničí, pokud je to pro určitého odběratele ekonomicky výhodné, což je také plně v souladu s myšlenkou volného trhu zboží a služeb. Co se však týká kvality spalovaného uhlí, elektrárna a teplárna musí splňovat relativně přísné emisní limity, domácnosti pak musí postupně využívat kvalitnější spalovací zařízení, což je zakotveno v zákoně o ovzduší a návazné legislativě.
„Zastávám názor, že musíme určovat, jakou kvalitu má mít spalované uhlí a jak kvalitní a emisně náročný musí být proces jeho spalování, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tuzemské nebo zahraniční palivo,“ dodal Mládek. Zároveň upozornil na to, že levné a relativně nekvalitní uhlí spotřebovávají především nízkopříjmové domácnosti. Tyto domácnosti nemusí mít dost prostředků pro vyhovění požadavkům na vyšší kvalitu zařízení. „Právě z tohoto důvodu se snažíme nevytvářet pouze zákazy a povinné zavádění nižších emisních tříd, ale také poskytovat peněžní podporu, aby bylo zabráněno zvýšení takzvané energetické chudoby,“ dodal Mládek. Jako příklad zmínil kotlíkové dotace.
Mohlo by vás zajímat:
O uhlí se často lže
Mládek: Paskov bude uzavřen do konce roku
Dva stupně od katastrofy