Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro MF Dnes varoval před zbrklým zvyšováním cíle pro energetické úspory, ale také hodnotil současnou situaci v uhelném sektoru. Rozhovor přinášíme ve zkrácené verzi.
Jak může snaha o větší množství úspor představovat pro ekonomiku hrozbu?
Energetické úspory mají obecně blahodárný účinek a jsou příležitostí pro modernizaci celého hospodářství. Čím více se však ekonomika blíží k 30 procentům úspor a výše, rostou náklady na dosažení energetických úspor exponenciálně. A v určitém bodě je už další snaha tak nákladná, že i výroba elektřiny z těch nejnákladnějších dotovaných obnovitelných zdrojů vyjde levněji. Pak ztrácí honba za úsporami jakoukoliv logiku.
Čtěte také:
ČEZ má problém v Černé Hoře, jde o miliardy
Bartošek: Masivní podpora solárů byla chybou
Čím si snahu Evropské komise o přitvrzení cílů vysvětlujete?
Je v tom trocha ideologie a marketing. Na první pohled to vypadá skvěle, působí to, že s tím nemohou být spojena žádná negativa. Jenže Unie má i další cíle, jako třeba snižování emisí skleníkových plynů. A pokud ho nějak neupraví, budou se oba vzájemně kanibalizovat.
A jak případnou změnu pocítí spotřebitelé? Zdraží elektřina?
Náklady na opatření, jako jsou masivní energetické úspory, ponese vždy koncový spotřebitel. Není řeč o zvyšování cen energií, ale o tom, že náklady se velice pravděpodobně promítnou do státního rozpočtu. Takže je nakonec zaplatí všichni občané, daňoví poplatníci.
V poslední době jste prodávali uhelné elektrárny, naposledy například Elektrárnu Tisová. Stále však z uhlí vyrábíte poměrně hodně elektřiny. Jaká je budoucnost uhelných zdrojů v souvislosti s cíli Evropské unie?
Uhelky jsou buď výrazně modernizované s vysokou účinností, například nadkritický blok v Ledvicích, ty pojedou ještě dvě tři dekády. Pak máme ty starší, které budou postupně dožívat, protože nebudou splňovat emisní limity, které se postupně zpřísňují. A protože mají nižší účinnost, nevyplatí se v nich vyrábět – postupně po roce 2020 se začnou zavírat.
A jak se díváte na tažení Daniela Křetínského a jeho holdingu EPH, který právě tyhle starší uhelné zdroje napříč Evropou skupuje?
Těžko se mi hodnotí strategie konkurenta. Ale EPH si díky svojí vlastnické a kapitálové struktuře může dovolit strategii, která je výrazně oportunistická. Může jít do výrazně většího rizika než ČEZ nebo jiní velcí hráči. Ale EPH vytváří hodnotu spíše prostřednictvím transakcí než v provozování aktiv. Čas ukáže, jak jim to vyjde.
Evropská energetika teď zažívá bouřlivé období. Ceny na velkoobchodním trhu dlouho klesaly, teď však začaly růst. Čím si to vysvětlujete?
Sice se teď trochu zvedá, ale pořád je extrémně nízko a výrazně níž pod cenou, při níž se vyplatí investovat do nové elektrárny bez dotací či podpor. Cena na burze je kolem 30 eur za megawatthodinu, ale když máte chtěný podporový zdroj, dostanete mnohem víc. Nové projekty větrných elektráren v Německu mají přislíbeno 70 eur, solární parky dokonce 90 eur za megawatthodinu. Kdo nemá speciální politicky rozhodnuté obchodní schéma, tak žádnou investici neudělá.
Mohlo by vás zajímat:
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu