Morawiecki: Německý energetický plán ničí trh EU

Německo podle polského premiéra už za koronavirové a finanční krize poučovalo ostatní a chovalo se velmi arogantně. Foto: wikipedia.org

Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku Evropské unie. Při příchodu na včerejší jednání pražského summitu Evropského politického společenství (EPC) to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Doplnil, že Evropa by se měla jednotně vypořádat s nedostatkem energií z Ruska, ke kterému podle něj přispěla i cílená sabotáž plynovodu Nord Stream.

Evropští lídři budou v Praze debatovat zejména o důsledcích ruské invaze na Ukrajinu a související energetické krizi. Morawiecki před začátkem jednání kritizoval plán vlády v Berlíně, která chce na zmírnění dopadů vysokých cen energií vynaložit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). To by podle expertů mohlo znevýhodnit ostatní země EU. „Nesmí se stát, že polskému průmyslu se bude dařit hůře než průmyslu v Německu, Rakousku nebo dalších zemích evropské unie,“ zdůraznil šéf polské vlády.

Ten německý plán podrývá a ničí jednotný evropský trh,“ prohlásil Morawiecki. Podobně podle něj smýšlí velká část evropských lídrů a německá role při určování společné energetické politiky EU bude součástí pražské diskuse.

Evropský blok podle polského premiéra musí postupovat jednotně a jeho energetická politika by měla být ku prospěchu všech, nikoli jen „těch nejsilnějších“. Energetika bude jedním z důležitých témat především páteční pražské neformální schůzky šéfů států a vlád zemí EU, o problematice se diskutuje ale také už dnes na širokém jednání lídrů 44 evropských zemí v rámci EPC.

I Němci se bojí energetické krize

Německo podle polského premiéra už za koronavirové a finanční krize poučovalo ostatní a chovalo se velmi arogantně. „Dnes chce tentýž stát tím, že využije obrovskou sílu své ekonomiky a svého kapitálu k uvolnění ohromných prostředků, a sice 200 miliard eur, pomoci pouze svému průmyslu,“ prohlásil Morawiecki.

Kancléř Scholz plán německé vlády bránil. „Mnozí další dělají něco podobného teď a v příštích letech,“ poznamenal.

Výhrady vůči postupu Berlína, byť nepřímo, ovšem dala najevo i estonská premiérka Kallasová a přímo lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. „Problémem je teď to, že každá země přichází s vlastními balíky (opatření)… všechny nás to oslabuje,“ řekla novinářům estonská politička při příchodu na Pražský hrad. „Musíme ten problém řešit strukturálně, jinak mohou země, které mají víc peněz, zkrátka použít víc peněz, což škodí vnitřnímu trhu,“ dodala.

Lotyšský premiér Kariňš řekl, že rozdíl mezi německými opatřeními a opatřeními jiných zemí spočívá ve velikosti německého balíku. „Německá ekonomika je tak velká, že podpora, kterou německá vláda poskytuje svým firmám, by mohla pokřivit vnitřní trh EU,“ upozornil Kariňš.

Scholz hájí německý fond na stabilizaci cen energií

Portugalský premiér António Costa poznamenal, že každá země přijala balíčky podle svých finančních možností. „To ukazuje, jak zásadní je, abychom měli navíc k vlastním kapacitám jednotlivých zemí evropský mechanismus jako společnou odpověď EU,“ citovala Costu agentura DPA. Připomněl, že přijetí společných dluhů v koronavirové pandemii se už jednou osvědčilo jako dobré řešení.

Podobně se dnes vyjádřil i rakouský kancléř Karl Nehammer. „Znepokojuje mne, že nyní všechno děláme na národní úrovni. To představuje velkou zátěž pro národní rozpočty, uvnitř EU to narušuje konkurenci, ale na druhou stranu je to nutné… Když nekoná Evropská komise a Evropská unie, pak to musíme dělat sami,“ poznamenal Nehammer po jednáních v rámci prvního pražského zasedání Evropského politického společenství. Vyslovil se také například pro větší energetické propojení Iberského poloostrova se zbytkem EU. Ukázalo se podle něj, že užitečná jsou společná řešení, která sice vyžadují kompromisy, ale nemají alternativu.

Nizozemský premiér Mark Rutte se naopak postavil za německou vládu. Podle něj je počínání Německa „naprosto legitimní“ a Německo má suverenitu pro přijímání takových rozhodnutí.