Doba čtení:3 m, 0 s
Unikátní rekultivační akce probíhá v současné době na vnitřní výsypce lomu ČSA. Práce na více než stohektarové ploše probíhají už od loňska, v říjnu tu ale začali s výsadbou tisícovek lesních sazenic.
„Jedná se o rozsáhlý rekultivační projekt, v současnosti mluvíme o druhé části třetí etapy rekultivace vnitřní výsypky lomu ČSA. Významný je nejen svou rozlohou, ale také tím, že zde bude možné najít všechny typy rekultivací, tedy lesnickou, zemědělskou, ostatní i vodní. Výsledkem rekultivačních prací v tomto prostoru bude mozaikovitá krajina se širokou škálou biotopů,“ vysvětlila Ingrid Jarošová, vedoucí oddělení rekultivací a pozemků ČSA společnosti Coal Services.
Čtěte také:
Vláda pozdržela zakázky na rekultivace
DIAMO dokončuje rekultivaci rybníků
Práce navazují na již dokončené rekultivace vnitřní výsypky lomu ČSA, ale také na další revitalizační akce v okolí, mimo jiné na projekt „Napojení ÚSES Komořansko – gravitační propojení přeložky Vesnického potoka s řekou Bílinou přes vnitřní výsypku lomu ČSA.“ Rekultivačním pracím ale předcházela rozsáhlá, zhruba roční, legislativní příprava. První terénní úpravy začaly už v loňském roce, následovalo odvodnění. Na to navázalo už letos vybudování přístupových cest a postupně se začala navážet zemina na plochy pro zemědělskou rekultivaci a následně i substráty na plochy pro lesnickou rekultivaci. V říjnu pak mohli zaměstnanci společnosti Rekultivace začít s výsadbou dřevin. Celkem bude na této ploše vysázeno téměř 350 tisíc lesních sazenic. Převahu tvoří listnaté stromy, ale chybět tu nebudou ani jehličnany, kterých tu bude vysázeno téměř 56 tisíc a keře (necelých 21 tisíc). „Naší snahou je vznik takzvaného přírodě blízkého lesa, proto je také druhová skladba přizpůsobena stanovištním podmínkám. Snažili jsme se přidat i více jehličnanů, které pomohou vylepšit strukturu nově vznikající krajiny,“ připomněl Jiří Křen, technik rekultivací ČSA. Jedná se tak vlastně o navracení podoby krajině tak, jak vypadala před lety. „Snažíme se využívat moderní metody rekultivace. Vytvářejí se například větší přirozené přechody mezi poli a lesy, které ze současné kulturní krajiny mizí, ale pro přírodu jsou velmi důležité a na těchto plochách je pro ně ideální prostor,“ doplnil Jiří Křen.
Na vnitřní výsypku lomu ČSA se postupně vrátí zemědělská činnost, tento typ rekultivace tvoří více než 31 hektarů z celé plochy rekultivaného území. Navezeno sem bylo už více než 45 tisíc kubíků sprašové zeminy a více než 16 hektarů ploch zemědělských rekultivací budou tvořit zatravněné louky.
Lesnickou rekultivaci nezahrnuje pouze výsadba stromů a keřů, ale také důkladná příprava půdy a výstavba oplocenek, aby byly sazenice dostatečně chráněny před zvěří. A už v této fázi rekultivací se podle projektu počítá se vznikem průchodů (koridorů) pro zvěř nebo protipožárními pásy.
Ostatní biologická rekultivace počítá například se zatravněním výhledů do krajiny, zbytkových ploch a manipulačních pásů pro budoucí propojení s dalšími rekultivacemi. „Zhruba pětihektarovou plochu tvoří takzvané mimoprodukční biotopy. Jedná se o takzvaně přírodě blízké biotopy spíše mokřadního charakteru, které zvyšují ekologickou stabilitu v území,“ doplnila Ingrid Jarošová. Jedná se o takzvané sukcesní plochy, tedy místa zcela ponechaná přirozenému vývoji bez zásahu lidské ruky.
A zapomenout se nesmí ani na více než čtyřkilometrovou síť obslužných štěrkových cest a pět vodních příkopů o délce přes 2 kilometry, které patří k protierozním opatřením a slouží k odvodnění celého území.
Do budoucna, až těžba v lomu ČSA definitivně skončí, počítá se s využitím krajiny kolem zatopené zbytkové jámy především k rekreačním účelům. Tomu budou přizpůsobeny i rekultivační práce, tak jak se budou k budoucímu jezeru v jámě lomu ČSA přibližovat. A to bude výraznou dominantou podkrušnohorské krajiny.
Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo