Doba čtení:1 m, 54 s
Zemní plyn nám pomůže na cestě k bezemisní dopravě. Žádnou další plynovou infrastrukturu v prostoru EU nechceme. Oba výroky patří jednomu funkcionáři a dělí je pouhé tři měsíce.
Socialista Frans Timmermans má na starosti Green Deal, Zelený úděl, čili obrovský bruselský plán na snížení konkurenceschopnosti a životní úrovně v členských zemích EU. Nikdy nevídané investice v bilionech eur, na které si zadlužené členské země půjčují částky, jež si nikdo neumí ani představit, povedou k destabilizaci větší části Evropy, ale média a europolitici (včetně většiny českých) je naopak neochvějně prezentují jako cestu ke zlepšení ekonomiky i života ve všech parametrech.
Čtěte také:
Co dostáváme za drahou elektřinu?
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
O tom, že v čele EU stojí byrokraté místo inspirativních a schopných vůdců, má mnoho lidí jasno. Ale mnoho lidí tento názor odmítá. Zřejmě pro ně je určena aktivita prvního místopředsedy Evropské komise, tedy jejího druhého nejvyššího funkcionáře. Během tří měsíců otočil v otázce využívání plynu o 180 stupňů.
V prosinci se zdálo, že tento pán prozřel a pochopil, že chaoticky vnucovaná elektromobilita nemusí být jediným řešením snižování emisí CO2 v dopravě. V posledním měsíci roku 2020 totiž připustil, že plyn může být v „klimatických“ snahách jeho administrativy významným pomocníkem. „Musím uznat, že v některých oblastech bude během přechodného období zemní plyn třeba využít jako náhradu za uhlí, naftu i benzín,” řekl Timmermans, kterého citoval portál Autojournal.cz (zde). „Komise si uvědomuje, že v současné době se zemní plyn jeví jako jediná ekologická alternativa paliv používaných v dálkové přepravě,“ napsal dále portál.
Po třech měsících však stejný člověk mluví o budoucnosti plynu v EU úplně jinak. „Evropa nepotřebuje žádnou novou infrastrukturu pro přepravu fosilního plynu,“ prohlásil socialista Timmermans na konferenci Eurogas (zde). Jak to jde dohromady s podporou plynu v přechodném období v automobilismu? Tím spíš, že používání plynu má pomoci ve vytváření infrastruktury pro využívání vodíku v dopravě. Na ten se přitom ještě před třemi měsíci eurokomisař vyloženě těšil.
Bylo by snadné si říct, že socialistický politik nezná biblické „říkejte ano ano, ne ne“ a proto není schopen říct jasné slovo. Jenže tímto opravdu nebude. Osobně bych si vsadil na to, že je to tím, že pan první místopředseda i celá Evropská komise vlastně vůbec nerozumí tomu, k čemu se rozhodli dvacet sedm suverénních evropských států donutit. Potvrzují