Na zachytávání rtuti nejsou odzkoušené technologie

Firma ČEZ testuje pro elektrárnu Počerady různé technologie. Už nyní však ví, že do srpna 2021 je uvést do provozu nestihne. Bude tak s největší pravděpodobností žádat o emisní výjimku. Foto: wikipedia.org Petr Kinšt

Firma ČEZ prodá v roce 2024 uhelnou elektrárnu v Počeradech skupině Sev.en Energy.  Ještě předtím však musí do elektrárny investovat, aby se snížil objem vypouštěné rtuti. Nové limity Evropské unie totiž začnou platit už v srpnu 2021.

Problém se v Evropě týká prakticky všech zemí. Například uhelné elektrárny v Bulharsku nebo Polsku mají před sebou větší problém než ty české. Důvodem je, že se u nich tolik neinvestovalo do nových technologií, a čeká je proto výraznější skok, uvedl server Česká pozice.

Počerady podle posledních údajů za uplynulý rok do ovzduší vypustily zhruba 229 kilogramů rtuti. Tento objem je třeba výrazně snížit. Jednoduché to není, na konkrétní typ uhlí není na trhu odzkoušená technologie. Navíc je třeba Počerady připravit i na přísnější limity dalších látek. Uhelné elektrárny mají stejně jako větší teplárny problém nové normy splnit a jejich majitelé hovoří, že budou žádat o výjimky. Tvrdí, že termíny navzdory snaze nestihnou. „Vybíráme nejlepší řešení,“ uvedl pro server Česká pozice mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Čtěte také:
ČEZ od ledna vydělal 13,6 miliardy
ČEZ: Dovážet elektřinu nebude odkud

Ministerstvo životního prostředí vychází proto firmám vstříc, když umožnilo odchylku měření ve výši 40 procent. „Dnes znečišťovatelé vypouštějí do ovzduší emise rtuti bez jakéhokoli omezení,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Stanovení odchylky je podle ní důležité i kvůli případným sporům, protože s přesností měření zatím nejsou zkušenosti. Energetické společnosti nyní musejí jednou za rok rtuť změřit, odhadnout celoroční číslo a to zapsat do výkazu. Proto tyto údaje prakticky neodpovídají skutečnosti a rok od roku se skokově mění podle toho, který den se měřilo. Nově budou muset měřit rtuť kontinuálně a vejít se do nízkého limitu.

ČEZ i Sev.en Energy se učí rtuť správně měřit a posunuli se ve výběru technologií, které by pro její zachytávání mohli použít. „Jde nám o získání času na náročné testování sofistikovaných technologií, které spolu pohromadě nikdy nebyly, takže od stolu není možné ověřit, jak budou fungovat,“ vysvětlila mluvčí SEV.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

ČEZ testuje různé technologie, jež jako polostátní podnik musí následně soutěžit. Proto už ví, že to nemůže do srpna 2021 stihnout. Ladislav Štěpánek, člen představenstva ČEZ, který má na starosti právě uhelné elektrárny, na podzim v rozhovoru s LN vysvětloval, že snížení nebude jednoduché. „Po spalování máme obsahy rtuti kolem 15 nebo 20 mikrogramů na kubík zplodin, takže to musíme srazit velmi významně,“ říkal s tím, že nový limit je sedm mikrogramů, tedy polovina až třetina současného množství. Menší zdroje do 300 megawattů výkonu mají limit vyšší – deset mikrogramů. „Jedna věc je to zkoušet nějakým dávkovacím zařízením a něco jiného je to mít v průmyslovém nasazení 24 hodin denně,“ popsal Štěpánek možné další potíže. Že jim něco dává smysl při testech, ještě neznamená, že je to vhodná technologie pro finální nasazení.

Pro každou elektrárnu se navíc hodí odlišná metoda zachycování rtuti. Mají zjednodušeně jiné spalování a také uhlí s různým obsahem jak rtuti, tak dalších látek, které výsledné emise ovlivňují. ČEZ odhaduje, že například dávkování aktivního uhlí by náklady každé elektrárny zatížilo asi stovkou milionů ročně. SEV.en zase ve spolupráci s Technickou univerzitou v Drážďanech nasadil technologii zachytávání rtuti látkovými filtry v Teplárně Kladno. Nyní chtějí ověřit, zda by stejná technologie fungovala i v elektrárně Chvaletice. Energetici vysvětlují, že testování a vyladění systémů zabere čas.

I v sousedním Německu energetické společnosti volají po delším času. V létě se oborové svazy obrátily na tamní vládu s tím, že nedisponují žádnou použitelnou technologii, kterou by mohly ve velkém nasadit, a trvale by fungovala. Nejde o málo, pokud nezískají čas, hrozí odstavování elektráren, na kterých německá energetika stále stojí. Navíc s postupným ukončováním jaderných zdrojů je uhlí klíčové. K dopisu vládě se proto k energetikům připojily i průmyslové svazy, obchodní komora a odbory

Limity jsou tak přísné, že řešení se podobá aplikovanému výzkumu. Připomínají, že podmínkou výjimky je doložení a dokládání vynaloženého úsilí na splnění nových norem. Sev.en Energy považuje evropské cíle za přísné a odkazuje na USA. Tam loni Agentura na ochranu životního prostředí rozhodla, že nedává smysl nižší limity rtuti od uhelných elektráren vyžadovat. Benefity z nižších emisí tohoto kovu se podle závěrů úřadu nevyrovnají nákladům. Energetické společnosti by za splnění utrácely ročně sedm až deset miliard dolarů, výhody pro životní prostředí byly spočítány na čtyři až šest milionů dolarů, tedy tisíckrát nižší.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě