Doba čtení:2 m, 9 s
Česká republika má podle odborníků vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky, zatím není jasné. Hlavní roli v budoucnosti jaderné energetiky v Evropě bude hrát ekonomický faktor.
Jaderná energetika zůstane součástí evropského energetického mixu, a stejně jako v případě dalších sektorů ji nemine transformace. Dobrým signálem je její zahrnutí do tzv. zelené taxonomie, a to poté, co report výzkumného střediska JRC potvrdil, že jaderná energetika není škodlivá a naopak přispívá k omezování klimatických změn, napsal server Euractiv.cz.
Čtěte také:
Bez jádra nebude Česko bezpečné ani nezávislé
Česko je ve fotovoltaice závislé na Číně
Budoucnost jaderné energetiky bude, zdá se, ve znamení malých modulárních reaktorů (SMR), které jsou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) definovány podle elektrického výkonu do 300MWe. Česká republika se aktivně podílí na vývoji tohoto typu reaktorů například v rámci projektu Energy Well, studentských a výzkumných projektů David, Teplátor a dalších zahraničních počinů.
Podle bývalého vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla by budoucností mohlo být propojení stávajících reaktorů třetí generace s novými modulárními projekty, které by eliminovalo problémy velkých infrastrukturních projektů.
„Modulární reaktory mohou přinést větší rentabilitu projektů a nahradit stávající dosluhující reaktory. Navíc Česká republika má velký regionálně-inženýrský potenciál a poměrně pozitivní společenský náhled na jadernou energetiku jako takovou, což by při množství talentů a firem mělo být využito,“ uvedl Martin Ruščák, vedoucí projektu modulárního reaktoru v Ústavu jaderného výzkumu Řež.
Pro modulární reaktory bude do budoucna klíčové, jestli najdou podporu v české energetické strategii a také u politické reprezentace. „Modulární reaktory mohou přispět k decentralizaci energetiky, ale zatím se jedná pouze o prototypy. Komerční modely můžeme očekávat okolo roku 2030 až 2040,“ podotkl Vladimír Wagner, vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
Míl doplnil, že Česká republika disponuje vhodnými lokalitami k umístění modulárních reaktorů, neboť již strategie z 80. let minulého století vytipovala vhodná místa a některé oblasti, jako například severní Morava, jsou seizmicky vhodné k výstavbě. Zároveň by se podle něj mohlo jednat o příležitost k budoucímu uplatnění pokročilých technologií.
Pokud chce Česká republika dekarbonizovat svoji energetiku, plyn není řešením. Nejen kvůli únikům emisí při jeho těžbě, ale i kvůli problematické ceně a energetické bezpečnosti. Podle analytiků bude plyn v dlouhodobém horizontu potřebovat takovou podporu od státu, aby cena pro koncové uživatele byla přijatelná. Tento sektor může navíc dále negativně ovlivňovat cena emisních povolenek.