Našli Švédové evropský poklad?

Pod městem Kiruna se nacházejí ložiska vzácných kovů. Budou však dostatečně velká? Foto: wikipedia.org

Ve Švédsku byl oznámen objev pravděpodobně největšího naleziště vzácných zemin v Evropě. Načasování není náhodné, protože v současné době probíhá návštěva Evropské komise. Je však otázkou, zda bude těžba ekonomicky rentabilní.

Panorama nejsevernějšího švédského města Kiruna netvoří domy, ale výsypka. Za polárním kruhem se tu už léta těží železná ruda. Hluboko v zemi však dřímají další poklady. Už nějakou dobu se ví, že se zde nacházejí vzácné zeminy, napsal server tagesschau.de.

Podle Jana Moströma, generálního ředitele těžební společnosti LKAB, však dlouho nebylo jasné, jak velké zásoby zde jsou. „Je to největší známé ložisko vzácných zemin v Evropě. Vzácné zeminy jsou základním předpokladem elektrifikace. Je to pro nás tedy nesmírně důležitý nález. Dalo by se říci, že je jádrem vedoucího postavení Evropy v průmyslové výrobě.

Švédsko potřebuje aspoň dva jaderné reaktory

Nález geopolitického významu?

Generální ředitel státní společnosti oznámil nález společně se švédskou ministryní hospodářství a energetiky Ebbou Buschovou z Křesťanských demokratů velmi euforicky. Nazvali jej senzačním nálezem v Evropě a pro Evropu. „Doufejme, že máme šanci stát se méně závislými na dovozu z Číny,“ uvedla Buschová.

Čína v současnosti dominuje světovému trhu jako nejvýznamnější dodavatel kovů, které se používají v chytrých telefonech, elektromotorech nebo větrných turbínách. V porovnání s jedním milionem tun oxidů vzácných zemin ve Švédsku má však Čína údajně zásoby ve výši 44 milionů tun. V jiných zemích, například v Rusku, se také nachází podstatně více pokladů než v Kiruně.

Švédská vláda varovala své občany před blackouty

Pochybnosti o ekonomické životaschopnosti

Thomas Hillebrandt, geolog a vědecký redaktor SWR, proto hospodářský význam ložisek ve Švédsku zpochybňuje. „Pokud vím, téměř stejně velká ložiska jsou i v Německu. Jsou však jednoduše neekonomické. Dokud budete potřebovat stonásobek výrobních nákladů ve srovnání s dovozem celé věci z Číny, nevyplatí se to. Cena určuje zdroje, ze kterých se vzácné zeminy získávají,“ uvedl.

Zatím nelze odhadnout, kolik se toho nakonec ze Švédska prodá a především kdy. Nejprve totiž musí společnost LKAB požádat o povolení k těžbě, říká generální ředitel Moström. „Pokud bychom důl zřídili podle dnešních povolovacích postupů, trvalo by to dalších deset až patnáct let. Pokud má být ekologická konverze úspěšná, musíme tento proces výrazně urychlit, protože technicky to lze provést mnohem rychleji.

Slyšeli to i zástupci Evropské komise, kteří jsou v těchto dnech na návštěvě Kiruny. Švédsko v současné době přebírá předsednictví Rady EU – a zpráva o nalezištích vzácných zemin jistě nebyla zveřejněna náhodou právě teď. Evropská komise již oznámila svůj záměr v budoucnu výrazněji podporovat těžební projekty, jako je ten v Kiruně.