
Spotřeba uhlí ve světě klesá. Podle některých názorů jsme svědky soumraku uhelné éry. Objevuje se však i řada hlasů, které říkají, že pokles je pouze střednědobý a v příštích letech bude spotřeba uhlí opět růst.
Uhlí rychle ztrácí své pozice v energetickém mixu řady zemí světa. Uhelné elektrárny v USA, které před deseti lety dodávaly do sítě polovinu elektřiny, měly v letošním prvním čtvrtletí už jen 29procentní podíl. Ve Velké Británii došlo během pouhých dvou let k propadu podílu uhlí na pokrytí spotřeby elektřiny z 38 na 16 procent, uvedl Dotyk Byznys.
Čtěte také:
TOP 40 světových těžařů
TOP 10 největších těžebních bestií
Vedle spotřeby klesá i těžba. Čína, která má skoro poloviční podíl na globální těžbě uhlí, zaznamenala v prvních čtyřech měsících roku sedmiprocentní snížení produkce. V květnu pak již bylo možné hovořit o meziročním propadu o 15,5 procenta. Podobně je na tom i světový producent číslo dvě – Spojené státy americké. Objem produkce za první letošní kvartál dosáhl podle amerického ministerstva energetiky pouhých 173 milionů tun – meziročně o 70 milionů tun méně.
Z těchto důvodů se objevují názory, že uhelná éra pomalu ale jistě končí. Mezi prvními přišli s tvrzením o „uhelném soumraku“ analytici banky Goldman Sachs v září loňského roku. Upozornili na fakt, že soukromý sektor zastavil investice do nových dolů.
Uhlí čelí velkému tlaku zastánců boje proti klimatické změně. Závěr loňské pařížské klimatické konference je zřejmý: vlády celého světa musí vyvinout úsilí, aby růst průměrné teploty na Zemi nepřesáhl dva stupně Celsia oproti 19. století. Za hlavního viníka je považován oxid uhličitý, jehož množství v atmosféře dlouhodobě roste.
Ekonomický vzestup Asie a Afriky se bez uhlí neobejde
Jenže ne všichni s tvrzením, že je uhlí na ústupu, souhlasí. Poměrně často se lze setkat s názorem, že pokles je pouze střednědobý a v příštích letech bude spotřeba uhlí opět růst. S přihlédnutím k růstu populace a ekonomickému vzestupu řady asijských a afrických zemí je to prý nevyhnutelné. Například Mezinárodní energetická agentura předpovídá růst spotřeby nejméně do roku 2035.
Tento názor je častý i mezi českými analytiky. „Je nutno odlišovat trendy v Evropě od trendů celosvětových. Země EU jsou dnes lídrem na cestě k nízkoemisní energetice, zatím však nejde o trend celosvětový. Uhlí tak má perspektivu mírného navyšování spotřeby na celosvětové úrovni v následujících nejméně 20 letech,“ uvedl Michal Macenauer z konzultační firmy EGÚ Brno.
Hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek uvedl, že v příštích letech lze očekávat růst poptávky po uhlí o zhruba půl procenta ročně. „Růst spotřeby bude tažen spotřebou v Indii a ve státech jihovýchodní Asie, jako je Thajsko a Vietnam,“ dodal Řežábek.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
