Doba čtení:2 m, 38 s
„Lepší, než drátem do oka“ a „mohlo by být hůř“. Tak se dají shrnout reakce na návrh vlády na zastropování cen elektřiny a plynu. Foto: pixabay.com

Jak reagují odborníci a politici na návrh české vlády na zastropování cen elektřiny a plynu? Redakce iUHLI.cz přináší odpovědi na její otázky, pro kontext doplněné o vyjádření pro ČTK.

Názory na vládou navrhovaný strop cen elektřiny a plynu nejsou zdaleka jednoznačné. Přesto je vládní návrh přijímán pozitivně. Potvrzuje to i blesková anketa redakce iUHLI.cz.

„Rozhodnutí vlády hodnotím pozitivně. Dává odběratelům určitou jistotu. Cena je to ale stále vysoká vinou zelené politiky Evropské unie a vysoká už, bohužel, zůstane. V EU chybí v elektřině výrobní kapacita a to žádná byrokratická regulace neodstraní,“ říká jednoznačně předseda spolku Konec uhlí – Nová energie a bývalý ministr české vlády Tomáš Budínský.

Vláda stanovila stropy, podle opozice moc vysoko

Podstatně méně pozitivně se na vládní návrh dívá ministr průmyslu v předcházející vládě Andreje Babiše, Karel Havlíček. „Vzhledem k tomu, že ještě před čtrnácti dny vláda tvrdila, že to je populistické opatření, tak je dobře, že dala na naše doporučení. Vítězem jsou hlavně energetické firmy, spokojeni mohou být ti, co kupují na spotu, naopak ostrouhá většina domácností. Ty mají ceny většinou fixované, a jak budou dojíždět fixace, nebudou se stačit divit. Nárůsty mohou být až pětinásobné. Nízkopříjmové domácnosti to nedají a uklidnění, že mohlo být ještě hůře nevezmou,“ řekl iUHLI.cz bývalý ministr.
O širší a nepolitický pohled se v odpovědi pokusil Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ.

„Nepochybně není optimální, ale najít dnes cestu optimální i z pohledu ex post není vzhledem k potřebné rychlosti možné, jestli je to vůbec kdy a v čemkoliv alespoň teoreticky možné. Otázka dostatečnosti pomoci je otázkou zdrojů financování. Domnívám se, že je nyní pro maloodběr více než dostatečný. Skoro bych řekl, že mohlo být i méně, protože zdroje budou potřeba také pro dotování průmyslových odběrů. Rozhodně je nutné a to podtrhuji, udělat podobná opatření i pro velkoodběr a tedy průmysl,“ myslí si Macenauer.

Kraj žádal konec uhlí, nyní nemá smlouvu na elektřinu

Více se respondenti shodnou v odpovědi na to, zda neměla vláda přijít s takovým opatřením dříve. Tato vláda je celkově v energetice v defenzívě, nemá energetickou koncepci a vše dělá pozdě, má jasno Vladimír Budínský.

„Několik měsíců je (vládu) důrazně žádáme, aby připravili varianty zastropování. Místo toho dělají šílený energetický tarif, který je k ničemu. Nyní se to pod časovým tlakem šije horkou jehlou a podle toho výsledek vypadá,“ míní Karel Havlíček.

Naopak Michal Macenauer nemá dojem, že by vláda reagovala na růst cen pozdě. „Vláda reaguje rychle na razantní tržní posun, myslím oněch 1000 eur za megawatthodinu, možná nyní až příliš razantně, protože nižší cena povede k nižším úsporám,“ říká šéf EGÚ.

„Rovnováhu do předchozích názorů vnáší Jiří Gavor z energetické společnosti ENA. Ten vládní návrh hodnotí jako vynucené opatření. „Je to netržní opatření, ale situace si to zkrátka vynutila. Vláda by byla jednou z mála v Evropě, která by takovou výraznější pomoc neposkytla,” řekl pro ČTK. Aktuální tržní ceny podle něj již přesahují možnost domácností i průmyslu.