Nejvíce horníků zemřelo při neštěstí v roce 1892

Vůbec nejvíce horníků – 319 – zemřelo v květnu 1892 na dole Marie v Březových Horách u Příbrami. Foto: wikipedia.org

Požár na dole Dukla, jehož 60. výročí si dnes připomínáme, je nejtragičtějším důlním neštěstím na území dnešní České republiky po druhé světové válce, v minulosti se ovšem staly i katastrofy ještě s mnohem vyšším počtem obětí.

Vůbec nejvíce horníků – 319 – zemřelo v květnu 1892 na dole Marie v Březových Horách u Příbrami, druhé nejtragičtější neštěstí (a nejhorší na Karvinsku) se stalo v červnu 1894, kdy při požáru na dolech Františka a Jan Karel zahynulo 235 havířů. Následuje výbuch a následný požár na dole Nelson III. v Oseku u Duchcova, při němž v lednu 1934 zemřelo 142 lidí. Životy 108 horníků si pak kromě tragédie z července 1961 vyžádal také výbuch v karvinském dole Jan Karel v březnu 1885.

Čtěte také:
Uhelný důl v Srbsku vydal římský poklad
Budou jednou české firmy těžit ve vesmíru?

Po roce 1945 se v podzemí udály i další katastrofy s desítkami obětí, žádná ale nebyla takového rozsahu jako na Dukle. V září 1981 při výbuchu uhelného prachu v hlubinném dole Pluto v Louce u Litvínova zahynulo 65 horníků, jiný výbuch, a to na Dole Hlubina v Ostravě v květnu 1960, nepřežilo 54 lidí.

Čtvrtým nejtragičtějším poválečným důlním neštěstím byl výbuch na dole Staříč v prosinci 1976 se 43 oběťmi, na pátém místě je záplava dolu Dukla v Šardicích, při které se v červnu 1970 v podzemí utopilo 34 horníků. Následují výbuch na Dole ČSA z března 1977 (31 obětí) a nejhorší polistopadové důlní neštěstí, výbuch s následným požárem na Dole 1. máj v Karviné, které si v říjnu 1990 vyžádalo 30 obětí na životech.