Europoslanci se v tichosti chystají na červnové hlasování o tom, o kolik mají být za 10 let nižší emise CO2 celé Evropské unie. Ve hře je snížení dokonce o 65 procent proti roku 1990. To vše v době, kdy celý svět bojuje s pandemií koronaviru.

Europoslankyně Jytte Gutelandová, sociální demokratka, která vede v unijním parlamentu jednání o takzvaném klimatickém zákoně, přišla se zvýšením požadavku na pokles emisí do roku 2030 na konci dubna. V tuzemsku o tom neinformovala žádná hlavní média. Jde přitom o podstatnou změnu oproti zatím očekávanému vývoji.

Čtěte také:
Mongolsko zvýšilo vývoz uhlí
Těžební průmysl Mongolska slušně roste

V roce 2014 totiž Unie schválila, že sníží své emise CO2 do roku 2030 o 40 procent oproti roku 1990. Po loňském odchodu J.C. Junckera a nečekaném nástupu Ursuly von der Leyen do čela Evropské komise se objevil tlak na přijmutí závazku snížit do roku 2030 emise o 50 a možná až 55 procent. A nyní přichází snaha Jytte Gutelandové a části europoslanců odsouhlasit snížení emisí o 65 procent.

Oproti původnímu závazku 40 procent, na jehož splnění mají země sdružené v EU stále celkem16 let, by Gutelandová chtěla prosadit zvýšení o více než polovinu při zachování původního časového limitu. Od roku 2014 přitom nedošlo v energetice k žádnému novému objevu, který by umožnil rychle a bezpečně nahrazovat výrobu energie z fosilních zdrojů.

O tom, o kolik Unie, respektive firmy v jejích členských zemích musí snížit emise a kolik je to bude stát, se bude hlasovat v červnu. Tedy v době, kdy členské země stále ještě teprve sčítají škody způsobené koronavirovými opatřeními. Podle většiny očekávání bude následovat hospodářská krize. Ozývají se proto hlasy, že je potřeba klimatická opaření Green deal odložit na dobu, až se hospodářství zotaví. V tuzemsku s tímto požadavkem vystoupil sněmovní Výbor pro evropské záležitosti (zde) a obavy vyjádřil i senát (zde).

Rozhodující hlasy by podle předpokladů měly patřit poslanecké frakci, do které patří také europoslanci zvolení za Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. On sám již dvakrát souhlasil s tím, aby země EU byly do roku 2050 emisně neutrální, tedy neprodukovaly CO2.