Doba čtení:1 m, 52 s
Dovoz zemního plynu do Německa v loňském roce klesl o 11 procent, největším dodavatelem bylo Norsko. Vývoz se pak snížil více než o polovinu. Mezi hlavní země, kam směřoval plyn z Německa, patřila Česká republika. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil regulátor sítě Bundesnetzagentur.
Dovoz podle předběžných údajů klesl na 865 terawatthodin (TWh) z 968 TWh v roce 2023. Norsko mělo na celkových dodávkách podíl 48 procent, následovalo Nizozemsko s podílem 25 procent a Belgie s podílem 18 procent.
Vývoz plynu z Německa se snížil na 89 TWh ze 187 TWh předloni. Nejvíce plynu z Německa směřovalo do Nizozemska a České republiky. Nizozemsko mělo na celkovém vývozu podíl 34 procent a Česká republika 33 procent. Třetí bylo Rakousko s podílem 14 procent.
Spotřeba plynu v Německu loni činila 844 TWh. To bylo o 3,5 procenta více než v roce předchozím. Na celkové spotřebě měly podíl 39 procent domácnosti a 61 procent průmysl. Spotřeba loni byla 14 procent pod průměrem let 2018 až 2021.
V Německu už je skoro 63% elektřiny z OZE. Země ale musí dovážet
Německo také loni vyprodukovalo 36 TWh plynu, což bylo zhruba stejně jako v předchozím roce. Země má nízký počet vlastních těžebních kapacit, plyn se do sítě dodává také z jiných procesů, především z produkce bioplynu.
Německo se po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 stejně jako další velké evropské země snažilo výrazně omezit závislost na ruském plynu. Od konce roku 2022 Německo začalo budovat plovoucí terminály na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z globálního trhu. Loni měly terminály na LNG na celkovém dovozu plynu do země podíl osm procent.
Rozsáhlé německé zásobníky plynu byly k úternímu ránu plné téměř ze 77 procent. Regulátor dodal, že od 4. listopadu je ze zásobníků plyn odebírán, k datu 3. listopadu byly zásobníky naplněné z 98 procent. Topná sezona trvá do konce března, upozornila agentura Reuters. Pro srovnání – Česko mělo k úternímu ránu zásobníky plné téměř ze 64 procent, průměr za celou Evropskou unii byl mírně nad 69 procenty.