Doba čtení:2 m, 17 s
Při nástupu stávající německé vládní koalice to vypadalo, že naše západní sousedy čeká zelená revoluce. Už nyní je ale jasné, že zůstane jen u smělých plánů. Zavinila to jednak válka na Ukrajině, která přinutila Němce radikálně omezit jejich sílící závislost na ruském zemním plynu, především ale Němcům chybí na peníze i podpora veřejnosti.
Do roku 2030 se mělo v Německu podle tohoto dokumentu vyrábět 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, v ideálním případě by už nefungovala ani jedna uhelná elektrárna. Ve stejném roce mělo po silnicích jezdit 15 milionů německých elektromobilů, napsal server Seznam Zprávy.
Ambiciózní vyhlídky trojkoalice, přezdívané podle zavedených stranických barev „semaforová“, se začaly hroutit už pár měsíců po nástupu nových ministrů do funkce. Zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po invazi na Ukrajinu podkopalo plány, že právě tato surovina ve velké míře přechodně nahradí nejen uhlí, ale také jádro, kterého se němečtí politici zřekli už dříve. Úvahy o dlouhodobějším prodloužení životnosti posledních tří fungujících jaderných elektráren vláda odmítla. Plynu jako náhrady nebylo dostatek, a tak došlo k paradoxnímu kroku – Německo musí vyrábět více elektřiny z uhlí než dřív.
Teleky: Česko má uhlí dost. Když bude vláda chtít
Letos na jaře překvapila německé domácnosti informace, že jim chystaná novela zákona od příštího roku zakáže, aby si pořídily kotel na zemní plyn. Jako alternativa se nabízela hlavně tepelná čerpadla, ta však vycházela mnohem dráž a navíc se nehodila do starších nezateplených budov. Obecná nespokojenost nakonec přinutila klíčovou postavu Energiewende, ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka (Zelení), aby návrh zmírnil.
V polovině listopadu uštědřil spolkovému kabinetu ústavní soud ještě mnohem tvrdší ránu. Fakticky zakázal, aby vláda přesunula nevyužitý úvěrový rámec spojený původně s epidemií covidu-19 do „klimatického“ fondu, speciálně vytvořeného hlavně na financování Energiewende. V důsledku toho německé vládě najednou chybí 60 miliard eur (více než 1,6 bilionu korun), se kterými napevno počítala.
Ačkoli jde v první řadě o ekonomický zádrhel, na vládní koalici tvrdě dopadá i politicky. Odhalil, že plnění slibů i stabilita koalice do značné míry závisí na triku s využíváním fondů mimo státní rozpočet, který se nyní ukázal jako nezákonný.
Zároveň situace odhalila dlouho zamlčovaný fakt. Zelená transformace je a bude navzdory mnoha ujištěním o opaku drahá. Mimořádně drahá. Dopadne na domácnosti i firmy, které se už dnes oprávněně bojí o svou konkurenceschopnost. Nejen v Německu tak začínají sílit hlasy, které chtějí zelený úprk zpomalit, nebo v některých případech přímo zastavit. Začíná se to projevovat i ve volebních výsledcích, naposledy v Nizozemsku. Příští rok se budou celé Evropě konat volby do Evropského parlamentu, které můžou přinést zásadní obrat celé klimatické politiky.