Doba čtení:2 m, 33 s
Bundesnetzagentur, spolková agentura pro elektřinu, zakázala 26 velkých uhelných elektráren odstavit dříve, než na konci března 2031. Zrušila tak plány německé vlády.
Zcela mimo pozornost českých médií vydal v prosinci německý deník Die Welt článek, ve kterém informoval o zákazu odstavit ve Spolkové republice 26 velkých uhelných elektráren dřív, než 31. 3. 2031 (zde). Die Welt přitom patří mezi tiskoviny, které česká média sledují. Alespoň o tom svědčí bohatá publicita, jíž se dostalo článku tohoto listu, v němž psal o Česku jako o „nemocném muži Evropy“.
Bundesnetzagentur (BNA), Spolková síťová agentura, je nezávislý orgán v rámci ministerstva hospodářství a ochrany klimatu. Mimo jiné odpovídá za infrastrukturu pro elektřinu, plyn a telekomunikace. Její zákaz odstavování uhelných elektráren před koncem března 2031, když vláda by se jich ráda zbavila v roce 2030, má jediné logické vysvětlení. Agentura zjevně nevěří plánovanému tempu výstavby náhradních plynových zdrojů.
Co vláda a hlavně ODS dosud nepochopila?
Podle plánů ministra životního prostředí Roberta Habecka (Zelení) by totiž mělo v Německu do roku 2030 vyrůst 55 velkých paroplynových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 25 gigawattů. Ty by o pět let později mohly přecházet na vodík. Právě tyto zdroje by měly nahradit uhelné elektrárny. Jenže o reálnosti těchto plánů již v průběhu podzimu veřejně pochybovaly tamní energetické společnosti (zde).
Nejjasněji z oslovených se vyjádřil Uniper. Ten za velmi odvážný považuje i záměr postavit „jen“ 20 gigawatt. Protože by to znamenalo až trojnásobné zrychlení dosavadní výstavby. Steag tento záměr zpochybňuje z investičního hlediska, neboť výhledy pro investory považuje za příliš nejisté. Optimismus nevyjádřili ani další provozovatelé zdrojů. Oficiálně ohlášená je jen stavba asi pěti gigawatt výkonu v paroplynových elektrárnách. Naopak má být již do roku 2025 odstaveno 11,9 gigawatt v uhelných zdrojích. Samo Habeckovo ministerstvo přitom předpokládá, že do roku 2030 vzroste německá spotřeba elektřiny na 750 terawatthodin.
Krok BNA, kdy 26 uhelných elektráren označila za systémově důležité, je tedy evidentně jakousi záchrannou brzdou, jak Německu dát jistotu zásobování elektřinou. Agentura počítá s tím, že oněch 26 velkých elektráren bude fungovat jako záložní zdroje, jež jsou k dispozici na vyžádání. Nadále počítá i s tím, že v roce 2030 už přímo na trhu nebude působit žádná uhelná elektrárna.
Saúdská Arábie nabízí Africe to, co EU nemá
Podle polského portálu Biznesalert má rozhodnutí BNA ještě další důvod. Má připravit Robertu Habeckovi alibi pro voliče, proč nesplnil sliby skončit s uhlím do roku 2030. Biznesalert k tomu vede skutečnost, že šéfa BNA si osobně vybral Habeck (zde).
Německo má v občasných zdrojích (OZE, především vítr a fotovoltaika) nyní jíž více než 140 gigawatt instalovaného výkonu. Ani toto množství zatím nikdy nestačilo k tomu, aby dokázalo, byť na pár okamžiků, pokrýt spotřebu spolkové republiky. Běžná základní zátěž německé elektroenergetické soustavy je přitom ve všední den 75 gigawatt. Instalovaný výkon v uhlí 38 gigawatt a 32 v plynu je tedy pro největší evropskou ekonomiku nadále existenčně nezbytný.