Norský fond vyloučil uhelné společnosti

Ilustrační foto: morgueFile.com

Za norskými ekologickými ultimáty se skrývá obří byznys. Ilustrační foto: morgueFile.com

Vládní penzijní fond Norska, takzvaný ropný fond, rozhodl kvůli novým etickým předpisům o vyloučení 52 společností, jelikož více než 30 procent jejich příjmů pochází, či jsou spojené s uhelným průmyslem.

Etická komise fondu rozhodla, že do těchto společností, z nichž většina má sídlo v USA a Číně, ale také Indii a Evropě, již dále nebude investováno. Mezi vyloučené patří například China Coal Energy, Peabody Energy či Tata Power, uvedl server oenergetice.cz.

Čtěte také:
Norská (eko)logika
Norsko pomůže státnímu těžaři

Největší producenty uhlí, jako například Glencore nebo Anglo American, zatím vyloučení nepostihlo. Jejich výnosy z uhlí totiž nepředstavují požadovaných alespoň 30 procent z celkových příjmů. Vyloučení jim ale může hrozit z jiných důvodů – jedním z etických kritérií je totiž například to, aby společnost neprodukovala skleníkové plyny dosahující “nepřijatelné úrovně”. V poslední době je právě ochrana klimatu velmi diskutovaným tématem norské politiky obecně. Lze tedy předpokládat, že vyloučení z investičního portfolia opodstatněná právě hrozbou klimatu, budou v budoucnu stále častější.

Norské pokrytectví

Nad etickou politikou norského fondu se ale vznáší velký stín pochybností. Není totiž žádným tajemstvím, že Norsko při svém boji proti uhlí sleduje i ekonomické zájmy. Země je totiž významným producentem ropy a zemního plynu a přesvědčuje evropské státy, aby tyto produkty od Norů kupovaly. Ústy ředitele norského sdružení ropy a zemního plynu a bývalého ministra financí Schjøtta-Pedersena argumentují tím, že jejich plyn je čistší než uhlí, což pomůže Evropě snížit emise skleníkových plynů.

Je však jasné, že případná realizace plánu by pro Norsko znamenala nevídané ekonomické benefity a navíc by se evropské země staly do jisté míry na Norsku a jeho zdrojích závislými.

Ekologická hlediska, která Norové tak bedlivě sledují u jiných států, přitom paradoxně zdaleka tolik neřeší u sebe doma. Norsko totiž hodlá rozšířit těžbu v některých z nejrizikovějších a ekologicky nejcitlivějších oblastí. Nedávno došlo k vydání 56 nových licencí k tomu, aby 36 podniků mohlo prozkoumat možné zdroje komodit v oblasti kolem lofotských ostrovů. Ostrovy jsou přitom domovem jedné z největších populací tresky obecné.

Norsko se tím dostalo pod palbu kritiky ekologů, kteří vládu obviňují z pokrytectví a popírání dohody z Paříže. Norsko má v úmyslu snížit emise o 30 procent do roku 2020 a o 40 procent do roku 2030. Nicméně se jedná o jednu z mála evropských zemí, která od roku 1990 emise zvýšila. Státní úřad statistiky SSB uvedl, že norský ropný průmysl vytvářel 27 procent veškerých emisí uhlíku v Norsku a v roce 2013 se roční emise z produkce ropy a plynu oproti roku 1990 zvýšila o 91 procent.

Mohlo by vás zajímat:
Obama zasadil uhlí další ránu
Dvojí tvář ekologa Obamy
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí