Doba čtení:4 m, 57 s
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková v rozhovoru pro iUHLI.cz vysvětlila postoj svého úřadu k připravované novele Horního zákona a k pětiletému moratoriu na výši úhrad za dobyté nerosty. Zaujala také jasný postoj k využívání uhlí v české energetice.
Před časem jste v médiích řekla, že by Česko mělo firmám kompenzovat rostoucí cenu emisních povolenek. Máte už bližší představu o tom, jak by kompenzace měly vypadat?
Možnost zavedení kompenzace nepřímých nákladů vychází z evropské legislativy. Aktuálně také ministerstvo životního prostředí zveřejnilo novelu zákona o emisním obchodování, v rámci které bude možnost kompenzace případně zakotvena.
Čtěte také:
Japonsko se vydává uhelnou cestou
ČR může podle Novákové odložit jádro
Z energetiky zaznívají hlasy, že by bylo pro všechny strany prospěšné, kdyby si uhelné elektrárny pro potřeby splnění dalších regulací emisí ze strany EU mohly „sáhnout“ právě na peníze z emisních povolenek. Bylo by to správné i podle vás?
Je trochu zavádějící, co by bylo, nebo nebylo správné. Pokud hovoříme o výnosech z prodeje emisních povolenek, tak to, na co mohou být tyto výnosy využity, je relativně jasně stanoveno evropskou legislativou. Rozhodně je potřeba tyto prostředky využít pro plnění klimaticko-energetických cílů a z jejich naplňování energetiku v žádném případě nelze vyloučit. Ale to, jaká konkrétní opatření budou z výnosů financována, musíme velmi pečlivě zvažovat, aby byly tyto prostředky využity co nejúčelněji.
Jak vlastně česká vláda vnímá současný tlak EU nejen na páteř evropské i české energetiky, tedy na uhelné elektrárny, ale i na páteř českého průmyslu, tedy na klasické automobily? Souhlasí česká vláda s tímto vývojem?
Tlak na omezení nebo i úplné odbourání spalování fosilních paliv není fenoménem současnosti, problematika ochrany klimatu je již dlouhodobým trendem, na který musíme reagovat. Jako členský stát EU jsme se zavázali v rámci Pařížské dohody snižovat emise skleníkových plynů.
V souvislosti s novými emisními limity bude v blízké době řada fosilních elektráren žádat o dočasné výjimky kvůli extrémní finanční náročnosti opatření, která pro to musí provést. Podpoříte je?
Evropská legislativa umožňuje v oprávněných případech institutu tzv. „výjimky“. Ministerstvo průmyslu a obchodu účelnost tohoto institutu podporuje. Metodika pro udílení výjimek a jejich následné faktické udělování je ovšem v kompetenci ministerstva životního prostředí, se kterým však na přípravě metodiky úzce spolupracujeme. Podporujeme využití institutu výjimky, přičemž následné individuální posouzení pak bude probíhat v souladu s metodikou.
Ministerstvo průmyslu a obchodu posílá do vlády návrh novely Horního zákona. Je v něm zachované pětileté moratorium na zvyšování úhrad za vydobyté nerosty. Očekáváte v tomto bodě ve vládě shodu, nebo předpokládáte kontroverze?
Nejprve bych ráda uvedla na pravou míru, že pětileté moratorium je novelou horního zákona navrhováno zrušit a nikdy tomu nebylo jinak. Na doporučení Legislativní rady vlády bylo do novely Horního zákona pouze vloženo přechodné ustanovení, které zajistí, že poplatník úhrady z vydobytých nerostů, který bude hradit úhradu za úhradová období do 31. prosince 2021, použije sazby stanovené nařízením Vlády ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nyní připravované novely horního zákona, jsou-li pro něj příznivější. Budou tak zachovány zásady právní jistoty a legitimního očekávání poplatníků úhrady z vydobytých nerostů. Ministerstvo průmyslu a obchodu tímto krokem naplňuje i Programové prohlášení Vlády.
Podnikatelé by do budoucna byli raději, kdyby bylo dopředu stanoveno, kdy a jak se budou poplatky měnit. Podle vašeho návrhu to však má být „podle vývoje na trhu“. Co vás k tomuhle názoru přivedlo?
V současnosti mohou být změny provedeny výlučně prostřednictvím novely nařízení vlády č. 98/2016 Sb., s tím, že Horní zákon stanovil pětiletou fixaci pro jejich zvyšování. Horní zákon však nikdy dopředu nestanovil, kdy a jak se budou poplatky snižovat či zvyšovat a není tomu tak ani v současnosti.
Vývoj na trhu považujeme za nejvíce transparentní ukazatel pro případné návrhy na změny sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Jelikož jsou podnikatelské svazy a komory vždy účastníky legislativního procesu případné novely zmíněného nařízení vlády, mají tak možnost vyjádřit se k výši sazeb za jednotlivé komodity, což se ukázalo již při tvorbě předmětného nařízení vlády. Zvýšení ceny komodity na trhu a s tím související případné navýšení sazby úhrady tak neohrozí stabilitu podnikatelského prostředí.
V Německu má v brzké době odborná komise navrhnout termín odchodu od využívání uhlí. Jak dlouho by podle vás měla ještě k výrobě elektrické energie a tepla využívat uhlí Česká republika?
Německo je aktuálním premiantem v oblasti zavádění státních ingerencí do sektoru energetiky respektive sektoru průmyslu. Nemyslím si, že je účelné, aby se stejnou cestou vydávala ČR. Místo administrativně stanoveného termínu ukončení uhlí je zde řekněme přirozený limit, který je daný očekávaným poklesem těžby v následujících letech. Tento pokles může být samozřejmě ještě větší kupříkladu z důvodu vysoké ceny emisní povolenky, ale toto bude výsledkem rozhodnutí uživatelů tohoto paliva v návaznosti na cenové podněty a ne administrativní zásah státu. Výsledky odborné komise v Německu jsou také zatím spíše diskutabilní a je patrné, jak je toto rozhodnutí složité, a to i vzhledem k faktu, že německý energetický průmysl se již vyjádřil, že pokud stát administrativně nařídí ukončení provozu zdrojů, měl by je odpovídajícím způsobem kompenzovat.
Pokud se odloží rozhodnutí o dostavbě nových jaderných bloků, počítáte s tím, že by uhlí i nadále vykrývalo potřebný díl energetického mixu?
Ve Státní energetické koncepci je uvedeno, že zachování určitého podílu uhlí v energetickém mixu je strategické a žádoucí, a to jak v případě spuštění jaderných elektráren podle plánu, tak v případě dílčího odložení jejich výstavby. „Ďábel v detailu“ ale spočívá ve slovíčku „potřebný“, na kterém nemusí panovat všeobecná shoda. Zde je nutné také upozornit na vnější vlivy, Evropská komise aktuálně představila sdělení k dlouhodobé nízkoemisní strategii, které hovoří v určitých scénářích o emisní neutralitě v roce 2050. Nejedná se tedy o legislativní požadavek, ale je možné očekávat postupný tlak zejména s ohledem na dekarbonizaci.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj