Náhodný kolemjdoucí by toto místo mohl považovat za shluk dřeva, kamení, štěrku a písku. Přitom se jedná o velmi důležité stanoviště na nově rekultivovaných plochách, neboť poskytuje přirozené útočiště mnoha živočichům.

Odborně se mu říká multitaxonomický mikrobiotop a poskytuje úkryt, ale také prostor pro rozmnožování celé řadě drobných živočichů. Jedná se vlastně o takové městečko pro brouky, samotářské včely a vosy, ale také třeba hady, ještěrky a další druhy. Místo se nevybírá nahodile, poloha je přesně daná.

Čtěte také:
Chvaletická elektrárna obhájila certifikát
Sev.en dokončí Chvaletice sama

„Vybírá se takové stanoviště, kde původní porost plynule navazuje na rekultivované plochy. A je samozřejmě důležité, aby se v okolí prokazatelně vyskytovaly živočišné druhy, pro které je biotop určen. V konečném důsledku má toto místo pomoci, aby se určité živočišné druhy co nejpřirozenější cestou usídlily i na nově vzniklých rekultivačních plochách,“ vysvětlila Ingrid Jarošová vedoucí oddělení rekultivací Severní energetické.

Vysoká zvěř nemá s adaptací větší problémy, menším živočichům, jako jsou brouci a další hmyz, je potřeba trochu pomoci. Mikrobiotop má několik částí. První tvoří broukoviště s částmi dřevěných kmenů zapuštěných do země, ale také volně ležícími kládami a větvemi. „V přírodě obecně a na rekultivovaných plochách obzvlášť chybí odumírající a tlející dřevo, které potřebuje k životu řada brouků. Proto nejen tady, ale i na dalších místech necháváme při prořezávkách dřevěné zbytky, abychom vytvořili podmínky pro jejich přirozené útočiště,“ poznamenal Jiří Křen, technik projektů oddělení rekultivací. I kmeny pro vznik broukoviště pocházejí z rekultivovaných ploch. Hromada kamení v mikrobiotopu vytváří takzvané hadiště například pro užovky, které přezimují nebo se ukrývají v haldách větví, kamenných zídkách i balících sena. Hmyzu by se měla zalíbit písčitá a štěrkovitá plocha, protože v nich si snadněji staví hnízda.

„Je to první mikrobiotop v Severní energetické realizovaný jako součást projektu druhé části rekultivace lomu ČSA v okolí arboreta. Nachází se mezi bočním svahem lomu a arboretem,“ doplnila Jarošová s tím, že se zde rekultivuje území o rozloze zhruba 3,5 hektaru. „Chystáme ještě další tři projekty v této oblasti, kde rekultivované plochy na horní hraně lomu navazují na Krušné hory,“ poznamenala vedoucí. Mikrobiotopy ale nejsou jedinou možností jak pomáhat živočichům na rekultivované ploše. „Pokud se na některé ploše nachází takzvané stanoviště přírodě blízké, po zhodnocení zůstává v rámci projektů rekultivace zachované. Je to i součást metodiky, kterou používáme již řadu let,“ uzavřela vedoucí.