Doba čtení:2 m, 45 s
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Foto: MPO
Ministr Mládek si nedovede představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde obce nesouhlasí. Foto: MPO

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) požádal starosty obcí, v jejichž okolí by mohlo být vybudováno jaderné úložiště, o vyjádření, zda mají vůli pokračovat v činnosti pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti.

Také od nich chce vědět, jestli chtějí nadále spolupracovat na přípravě zákona o zapojení obcí do procesu výběru výhodné lokality a zda mají zájem se podílet na přípravě nařízení vlády o příspěvcích pro dotčené obce. Starostové se mají vyjádřit do konce září, napsaly Hospodářské noviny.

Čtěte také:
Ministerstvo vybralo místa pro jaderný odpad
Evropská komise chce podporovat jádro

Mládek se setkal se starosty obcí sedmi lokalit, v nichž se nacházejí oblasti pro možné vybudování hlubinného jaderného úložiště. „V souvislosti s přijetím novely atomového zákona jsem si chtěl bezprostředně ověřit jejich názor na další kroky ministerstva související s postupem pro výběr lokality pro hlubinné úložiště,“ uvedl ministr. Zopakoval, že si nedovede představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde obce nesouhlasí.

Ministr v polovině července uvedl, že nebude usilovat o prodloužení průzkumu ve všech sedmi původně vytipovaných oblastech a chce se soustředit na lokality Horka a Kraví hora na Vysočině. Řekl, že o svém záměru bude informovat vládu, a také, že už s ním seznámil ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Starostové z obou lokalit byli vyjádřením zaskočeni. Ministerstvo následně oznámilo, že výběr není definitivní. Starostové včera přístup ministerstva i Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kritizovali.

Řekl bych, že od samého začátku se pracovníci SÚRAO problému velice špatně chopili a dnes u nás nemají v čele s panem ředitelem Jiřím Slovákem žádnou důvěru,“ řekl starosta obce Chanovice Petr Klásek. Obec patří do lokality Březový potok v Plzeňském kraji.

Slovák po jednání řekl, že správa bude pokračovat v průzkumech stávajícího harmonogramu, dokončí je v tomto roce, byť v omezeném rozsahu. „V příštím roce je budeme vyhodnocovat. Myslím si, že všech sedm lokalit budeme schopni vyhodnotit na přelomu let 2017 a 2018,“ dodal.

Starostové z lokality Kraví hora se průzkumům nebrání. „Nejsme pro to, aby úložiště bylo v lokalitě Kraví hora, ale jsme pro to, aby se udělal geologický průzkum minimálně na čtyřech lokalitách,“ řekl po jednání starosta obce Rožná Libor Pokorný. Uvedl, že podle jeho názoru by se většina místních obyvatel stavbě úložiště nebránila. Dodal, že místní jsou na uran zvyklí, v lokalitě se přes půl století těží uranová ruda.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Celkové náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun.

Jaderná úložiště přitom nejsou jediným problémem jádra v Česku. Státní energetická koncepce předpokládá výrazný vzrůst podílu jádra v tuzemském energetickém mixu. Ten je však podmíněn výstavbou nových jaderných bloků v Dukovanech i Temelíně, což bude vyžadovat investici v řádech stovek miliard korun. Zatím ale není vůbec jasné, kdo je zaplatí. I proto vláda odmítla odepsat uhlí z lomu ČSA. Může se totiž ukázat, že bude za pár let v české energetice potřeba.

Mohlo by vás zajímat:
Dvojí tvář ekologa Obamy
Pro Australany je uhlí úžasné
Šokující zvrat. Miliardář Soros investuje do uhlí