Odboráři chtějí kvůli zkrácení těžby kompenzace

V Severočeských dolech pracovalo na začátku letošního roku zhruba 2580 lidí. Průměrný věk zaměstnanců je na dole Bílina kolem padesáti let. Foto: severočeské doly

Odboráři Severočeských dolů chtějí kvůli zkrácení termínu ukončení těžby hnědého uhlí z roku 2050 na rok 2038 jednat o kompenzacích pro horníky. Řadě z nich je nad 50 let. ČTK to řekl předseda odborové organizace lom Doly Bílina Vladimír Bergerhof.

Severočeské doly patří do skupiny ČEZ. Vláda v roce 2015 rozhodla o prolomení územně ekologických limitů těžby na dole Bílina. Na území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních jsou zásoby uhlí teoreticky do roku 2050. Uhelná komise doporučila termín ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla na rok 2038. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák ČTK řekl, že těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se nevyplatí.

Čtěte také:
Severočeské doly přestanou těžit do roku 2038
Japonci začali těžit na mořském dně

Není to pro nás příjemné. V nedávné době se prolomily limity do roku 2050 a najednou je tu před námi rok 2038. Zkrácení termínu vnímáme negativně. Je tu řada lidí, kteří počítali s tím, že na šachtě zůstanou do důchodu,” řekl Bergerhof. Průměrný věk zaměstnanců je na dole Bílina kolem padesáti let. „Jsou to lidé, kteří budou těžko hledat uplatnění v 55 letech. Čekáme na rozhodnutí vlády o odchodech do důchodu. Protože ti chlapi dělají v riziku a práce na nich zanechává následky, což hraje roli také v hledání nového zaměstnání,” uvedl Bergerhof.

V Severočeských dolech pracovalo na začátku letošního roku zhruba 2580 lidí. „Nemyslíme si, že posun termínu ukončení těžby uhlí bude mít aktuálně vliv na zaměstnanost,” řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů (SD) Lukáš Kopecký. „Situaci jsme v minulosti začali řešit přes Uhelnou komisi, která vznikla na náš popud, protože v Německu řeší podobnou situaci a tam tu komisi měli. Doufáme, že se stát postará o všechny ty, kteří jsou těsně před penzí a kteří prošli třiceti až čtyřiceti lety šachty,” řekl Bergerhof.

Odboráři nyní chtějí uspořádat průzkum mezi zaměstnanci. Připravené mají dotazníky k dané situaci a na podzim se plánuje schůzka všech odborářů SD s vedením společnosti na téma budoucnosti zaměstnanců. „Když lidé zjistí, že do důchodu tu nezůstanou, mohou si začít hledat jinou práci jinde. Za ně nikdo s vidinou zaměstnání na osm nebo deset let nepřijde a tito odborníci nám pak budou chybět,” uvedl předseda.

Na dole Bílina se nyní těží na území obce Libkovice, která jako poslední ze zhruba stovky vesnic pod Krušnými horami ustoupila v minulém století průmyslu. Kostel sv. Michala byl zdemolován až v roce 2002. Horníci v oblasti zůstanou až do roku 2030, do té doby mají povolení těžit.

Na základě nových územně ekologických limitů těžby, schválených v roce 2015, žádají SD o prodloužení termínu do roku 2035. Ministerstvo životního prostředí vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). „Nyní se pracuje na plánu otvírky, přípravy a dobývání, aby následně jsme mohli získat povolení k hornické činnosti,” uvedl Kopecký.