Severočeské doly přestanou těžit do roku 2038

V roce 2015 rozhodla vláda o prolomení takzvaných limitů těžby uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji, který Severočeské doly provozují. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží. Foto: sdas.cz

Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve.

Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit v Česku využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033. Vláda v květnu vzala doporučení Uhelné komise na vědomí, o datu ale nehlasovala.

Čtěte také:
V lomu Jiří mají opravený velkostroj KU 800
Japonci začali těžit na mořském dně

Těžit hnědé uhlí ve chvíli, kdy by se už nemohlo v Česku využívat, se podle Nováka nevyplatí. „Je to extrémně nepravděpodobné, protože hnědé uhlí se ekonomicky nedá transportovat na dlouhé vzdálenosti. Není to komodita světově obchodovaná, není to černé uhlí. Takže ideální způsob, jak využít hnědé uhlí, je ho spálit ideálně v místě těžby, to znamená v pánevních elektrárnách,” řekl Novák. „To, že bychom neměli žádné uhelné elektrárny a dál těžili uhlí, je prakticky nemožné,” dodal.

V roce 2015 rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji, který Severočeské doly (SD) provozují. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, řekl dnes ČTK mluvčí SD Lukáš Kopecký. Severočeské doly plánovaly podle dřívějších informací za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Roční těžba uhlí v Česku podle dat České geologické služby dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent.

Včera oznámené výsledky ČEZ za první pololetí letošního roku ovlivnila opravná položka k dlouhodobému majetku SD ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující podle ČEZ nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí. Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZ o 31 procent na 11,3 miliardy Kč.

Kromě data dřívějšího očekávaného konce těžby uhlí, tak nejvýznamnější faktor, který vedl k opravné položce je fakt, že ve střednědobém horizontu se obchoduje cena elektřiny téměř na úrovni ceny emisní povolenky. To znamená, že účetní obraz k dnešnímu dni indikuje, že bude daleko menší objem uhlí odebírán pánevními zdroji i během následujících deseti let,” řekl šéf controllingu skupiny ČEZ Jan Klaus. Novák uvedl, že hodnota majetku SD před opravnou položkou byla zhruba 13 až 14 miliard korun. „Dojde tak k relativně velkému poklesu hodnoty Severočeských dolů,” dodal.

ČEZ letos v aktualizaci své strategie oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Firma dříve uvedla, že plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Změny chystají i další energetické firmy.