Doba čtení:3 m, 54 s
Vláda Petra Fialy zvažuje uvalení daně z neočekávaného zisku. Dost možná se bude týkat i energetiky. Slovo neočekávané zní v celém plánu poněkud absurdně. Bez ohledu na válku totiž odborníci už dlouhé měsíce před nedostatkem elektřiny a tím i jejím prudkým zdražení varují.
V listopadu roku 2020, tedy dávno před začátkem prudkého zdražování zemního plynu i elektřiny, o válce na Ukrajině nemluvě, vydal spolek Realistická energetika a ekologie, který sdružuje více než dvě desítky zejména energetických odborníků, stanovisko s názvem: „Co dělat právě nyní v české energetice“.
V tomto textu odborníci varovali, že se blíží doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň v Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. „V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické,“ napsali realisté.
Fiala nevyloučil daň z neočekávaného zisku
Upozornili, že spolehlivé a cenově přijatelné dodávky jsou klíčové pro životní úroveň i konkurenceschopnost české společnosti. A v této souvislosti vyslali vzkaz Uhelné komisi, která již v té době zasedala, že zavírání a likvidace uhelných bloků by měly postupovat se stejnou rychlostí, jakou budou uváděny do provozu náhradní nízkoemisní, případně jiné fosilní (plynové) zdroje. „Je to důležité hlavně v této době, kdy je jisté, že v této oblasti okolo nás žádné přebytky v době, kdy nesvítí a nefouká, nebudou. Nechceme-li ohrozit naší energetickou bezpečnost a naší ekonomiku, tedy naší národní bezpečnost jako takovou, nic jiného nám nezbývá,“ uvedli odborníci.
Svá varování před nedostatkem elektřiny a tím i prudkým růstem její ceny pak v průběhu následujících měsíců ještě několikrát opakovali. Mimo jiné také velmi důrazně varovali před závislostí na ruském zemním plynu. Na začátku letošního roku vydal think-tank Tříkrálovou výzvu, jejímž prostřednictvím vyzval vládu k vyhlášení nouzové situace v energetice, připojení k požadavku Polska na zásadní reformu systému emisních povolenek, vypracování studie dopadů naplňování unijního programového dokumentu Fit for 55 či návratu ke stále platné aktualizované verzi Státní energetické koncepce a závěrům vládní Uhelné komise, která stanovily, že stávající české domácí uhelné zdroje se budou odstavovat v časovém souladu se spouštěním nových jaderných zdrojů. Odborníci vyzvali vládu, aby si při dalším budování energetického mixu a výstavbě energetických zdrojů v ČR kladla za podmínku jejich stabilní fungování také v nejobtížnějších, převážně zimních povětrnostních podmínkách a přizpůsobila tomu i budoucí tarifní politiku.
Výzvám odborníků však pohříchu nevěnovali valnou pozornost ani politici, ani většina médií. Naopak, byli označováni za ultrakonzervativce, kteří straší a preferují jádro a uhlí před obnovitelnými zdroji.
Zálohy na plyn vzrostou až sedminásobně
Zelení tvrdili, že se uhlí a jádro ekonomicky nevyplatí
Pro někoho jsou však možná skutečně drahé energie překvapením. Jsou to lidé, kteří prohlašovali, že těžba a využívání uhlí se už brzy ekonomicky nevyplatí, že se nevyplatí ani výstavba nových jaderných bloků, protože tyto „zastaralé konvenční zdroje“ budou převálcovány stále levnějšími obnovitelnými zdroji.
„Za půl roku můžeme být ve stavu, kdy se shodneme na rychlém konci uhlí, protože nás k tomu vnější podmínky dotlačí,“ řekl v únoru 2020 v rozhovoru pro Tiscali.cz vedoucí programu Klima, energie a odpady v Hnutí DUHA a rovněž bývalý člen Uhelné komise Jiří Koželouh.
„Já si osobně myslím, že konečný rok, kdy se zavře v Čechách poslední uhelná elektrárna nebo teplárna, bude mnohem dříve, než jak ho my v komisi nakonec schválíme. Že uhlí v celé Evropě skončí někdy po roce 2030 nebo už v roce 2030, a to v souvislosti s novými cíli snižování emisí skleníkových plynů, také kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů a dalších faktorů. Už teď je vlastně to uhlí na hranici ekonomické udržitelnosti, některé zdroje nyní dokonce prodělávají. Když jsme byli v červnu na prohlídce končící elektrárny Prunéřov I, oni v té době nevyráběli. A sami říkali, že se to teď nevyplácí, protože elektřina je tak levná a emisní povolenky tak drahé, že by na tom jen prodělávali. A tento stav se v průběhu posledních dvanácti měsíců opakuje,“ řekl v září 2020 vedoucí energetické kampaně české pobočky hnutí Greenpeace Jan Rovenský.
Současná realita ukazuje, jak moc se ekologičtí aktivisté mýlili. Celosvětová poptávka po uhlí atakuje historické rekordy, tím samozřejmě prudce vzrostla i cena uhlí. I státy jako Německo se zoufale snaží udržet energetickou bezpečnost, takže dokonce vrací do hry již uzavřené uhelné elektrárny.
Řada lidí je z toho překvapena. Přitom stačilo naslouchat odborníkům, kteří před těmito riziky, která zahrnovala i nebezpečí závislosti na Putinově Rusku, roky varují.