Doba čtení:2 m, 40 s
Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro deník Právo nevyloučil zavedení daně z neočekávaného zisku. „Jaká bude ale její forma, o tom se ještě budeme bavit,“ doplnil Fiala. Piráti před časem navrhli speciální daň pro uhelné elektrárny, kterou však Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v analýze jednoznačně odmítlo.
Premiér na dotaz, zda by si uměl představit sektorovou daň, řekl, že to není téma k hovoru. „Umím si však představit formu solidarity mezi těmi, kdo mají neočekávané zisky v důsledku situace na světových trzích s energiemi, a těmi, kteří jsou nenadále vysokými cenami energií postiženi,“ uvedl pro Právo s tím, že neočekávaný zisk je podle něj to zisk ne ze situace, kdy firma nabídne lepší produkt, inovaci, zlepší nabídku zákazníkům a tím víc prodá. Je dán tím, že vznikla situace, která bez jakékoliv změny chování či produktu přináší násobně větší zisk.
Je otázkou, koho nebo čeho by se taková daň měla týkat. Piráti přišli s návrhem na speciální daň pro uhelné elektrárny, navíc chtěli zvýšit i poplatek z těžby. Návrh však zvedl vlnu nevole. A odmítlo jej rovněž MPO, které návrh analyzovalo. Podle ministerstva by měl návrh negativní dopady na stabilitu odvětví a vést k ohrožení dostupnosti a stability surovin a energetických zdrojů. To potvrdil i samotný premiér Fiala.
„Mohu Vás ubezpečit, že zmíněný návrh by musel být předmětem rozhodnutí celé vlády a že Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor dané problematiky zaujalo k předmětnému návrhu odmítavé stanovisko,“ napsal premiér v odpovědi na dopis, v němž se proti návrhům Pirátů ostře vymezil Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP).
„Zvýšení úhrad za vydobytý nerost spolu s dodatečným zdaněním uhelných elektráren by skutečně mělo negativní dopad na stabilitu odvětví (odejmutí významné části prostředků na údržbu a provoz, na nezbytné modernizace a také na tvorbu finančních prostředků na následné sanace a rekultivace). Tato stabilita přitom souvisí i s možnými negativními sociálními dopady na obyvatelstvo, navíc v již dnes „problematických“ regionech. S ohledem na uvedené důvody tak lze považovat zvýšení úhrad za vydobyté nerosty nejen za nesystémové řešení, ale rovněž za řešení, které by v situaci, v níž se ekonomika nachází, mohlo vést k ohrožení dostupnosti a stability surovin a energetických zdrojů,“ uvedlo v analýze MPO.
Uhelné elektrárny spolu s jadernými zdroji mají dohromady podíl přes 75 % na výrobě české elektrické energie (uhlí od počátku roku vyrobilo 41,2% elektřiny a jádro 36,6 %), Uhlí navíc zajišťuje kolem 55 % tepla. Ohrožení ekonomické stability těžebních firem by tak mohlo destabilizovat fungování celé elektro-energetiky a teplárenství, které se dnes bez nich v žádném případě neobejdou.
Podle Fialy je právě nedostatečná energetická soběstačnost hlavním problémem Česka. „Pro to, co jsme po předcházející vládě v oblasti energií zdědili, se mi těžko hledají slova. Jsme energeticky naprosto nezabezpečení a stát má velmi malý vliv na jakoukoliv energetickou infrastrukturu. Na ruském plynu jsme závislí z 97 procent, to tak být nemuselo, kdyby předchozí vlády dělaly potřebné kroky,“ řekl.