Odklad zprávy Uhelné komise navrhovat nebudu

Ekonomickými otázkami spojenými s nastartováním ekonomiky a sanací škod po koronaviru se Jan Rovenský zřejmě příliš nezatěžuje. Foto: Pirátská strana flickr.com

Podle Jana Rovenského z Greenpeace nikdo ze členů Uhelné komise zatím nenavrhl odklad termínu pro předložení zprávy o možnostech uhelného exitu vládě.

Karanténa kvůli koronaviru podle vedoucího energetické kampaně Greenpeace a člena Uhelné komise Jana Rovenského nepředstavuje zásadní problém v práci komise. V nápravě škod po pandemii a nastartování hospodářství vidí příležitost pro přeměnu hospodářství na bezuhlíkové. V potřebných financích problém nevidí. Rozhovor proběhl prostřednictvím e-mailu.

Čtěte také:
Uhelná komise musí práci odevzdat později
Koželouh: Karanténa Uhelnou komisi moc nezdrží

Může současná karanténa kvůli koronaviru zdržet práci Uhelné komise? Nebo se pořád počítá s termínem pro vydání vaší zprávy v září, jak o tom mluvili předsedající ministři?

Karanténa činnost uhelné komise samozřejmě komplikuje, jako práci většiny národa. Nicméně například v první pracovní skupině pokračuje elektronickou formou odborná debata nad modely ČEPS. Pokud jde o termín zprávy pro vládu, oficiálně stále platí září. Případnou změnu by muselo schválit plénum komise. Zatím jsem žádný takový návrh nezaznamenal a sám jej uplatňovat nezamýšlím.

Celkové náklady na český uhelný exit budou obrovské, jejich výši by měla dát dohromady právě Uhelná komise. Obrovské náklady bude však vyžadovat také sanace škod po koronaviru. Může tím pandemie nějak ovlivnit český odchod od uhlí?

Chápu, že to některým vašim čtenářům patrně způsobí kognitivní disonanci, ale náklady na konec uhlí budou mnohem menší, než kolik by nás všechny stálo udržování dosavadního uhelného skanzenu. To se samozřejmě týká především takzvaných externích nákladů – tedy škod na zdraví, klimatu či lesích. Pandemie a na ní navazující protikrizová opatření může konec uhlí naopak urychlit – šlapat v nastávající recesi na brzdu veřejných výdajů by byla spolehlivá ekonomická sebevražda. Transformace tuzemské energetiky naopak může společně s dalšími infrastrukturními projekty posloužit jako klíčový mechanismus k udržení chodu ekonomiky a zaměstnanosti. Hlavně o tom je ostatně vámi tak neoblíbený Green Deal.

Česko by podle Zeleného údělu Evropské unie mělo také přestat používat jakékoli fosilní palivo, tedy prakticky přebudovat své hospodářství, do roku 2050. Je to podle vás reálné při souběžném saturování škod po koronaviru?

Bylo by fajn přestat Green Deal zkresleně překládat jako Zelený úděl a pojmenovávat ho tím, čím skutečně je – tedy Zelenou dohodou či úmluvou. Ve zbytku si dovoluji odkázat na svoji předchozí odpověď.

Názor, že si země EU nemůžou dovolit současně sanovat škody z koronaviru a zároveň odstavovat fosilní paliva, protože na obojí prostě nemají peníze, má i řada poslanců Evropského parlamentu. Co si o tom myslíte vy?

Pokud jde o náklady spojené s udržením a posilováním kapacity zdravotnictví, ty musí mít samozřejmě absolutní prioritu před vším ostatním. Vy se ale nejspíš ptáte na sanaci hospodářských škod po skončení pandemie. V této souvislosti mi nepřijde zvlášť prozíravé pietně rekonstruovat průmysl pomocí státních a evropských bilionových injekcí do stavu, ve kterém byl před krizí. Pokud má stát firmám pomoci – což bude téměř jistě nutné – neměl by rozhodně potřebné stovky miliard utopit v sektorech, které jsou tak jako tak ve střednědobém výhledu odepsané. Blížící se konec fosilních paliv přitom berou nezvratný fakt dokonce už i šéfové uhelných, ropných a plynových firem. Pokud prošvihneme velmi nenadálou, velmi nepříjemnou, ale zcela očividnou příležitost k modernizaci českého průmyslu, kterou nám post-koronavirová rekonstrukce nabízí, žádnou další už možná nedostaneme. V tomto ohledu patrně skutečně stojíme na křižovatce.

Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou